Prognóza na vlně optimismu – český růst posílí

Oproti dubnu přehodnocujeme prognózu HDP mírně nahoru pro letošní rok a naopak mírně dolů pro rok příští. Důvodem je očekávaný vývoj HDP v eurozóně, kdy se letos čeká růst o zhruba 0,6 % (původně se čekalo méně), ale příští rok jen okolo 1-1,5 %.

Březnová inflace překvapila směrem nahoru, když za tím stál především růst cen potravin (ačkoliv některé indikátory naznačovaly naopak jejich možný pokles). A ceny potravin pravděpodobně rostly i v dubnu, když se v jejich vývoji zatím výrazněji neprojevuje útlum spotřeby domácností. Stejným směrem působí i aktuální růst cen pohonných hmot z důvodu oznámeného omezení těžby ropy ze strany OPEC+. Prognózu inflace tak posouváme pro letošní rok mírně nahoru směrem k pozvolnějšímu zpomalování.

Míra nezaměstnanosti zůstane nízká. Pro příští dva roky ale posouváme její očekávanou hodnotu na mírně vyšší hladinu, když vliv bude mít především očekávaný nižší růst HDP v eurozóně a ve stejném směru, byť mírně, bude působit také očekávaná konsolidace veřejných financí. Rovnovážnou hodnotu míry nezaměstnanosti odhadujeme na zhruba 4 %.

Růst nominálních mezd v letošním roce významně zrychlí. Důvodem je především velmi vysoká inflace a z (ex-post pohledu) až příliš nízký mzdový růst v loňském roce vzhledem k makro vývoji. V reálném vyjádření se mzdy vrátí k růstu ve druhé polovině letošního roku, kdy by již inflace měla být jednociferná.

Česká národní banka ponechala v květnu úrokové sazby v souladu s očekáváním na stávající úrovni, nicméně poměr hlasů byl 4:3.To může signalizovat rostoucí obavy z budoucího inflačního vývoje. Podle naší stávající prognózy čekáme pro nejbližší měsíce stabilitu sazeb a jejich první pokles v září. Aktuálně se ale výrazně zvyšuje riziko, že by k prvnímu poklesu sazeb mohlo dojít až v listopadu či dokonce únoru.

Kurz koruny k euru zůstává i nadále silný, když je ovlivněn příznivým tržním sentimentem a aktuálním postojem ČNB. Právě za jestřábí komunikací ČNB může být snaha o podporu silné koruny, která může být z pohledu ČNB nyní klíčová. To je dáno tím, že část firem přešla na úvěry v eurech a dopady vysokých (korunových) úrokových sazeb na vývoj v ekonomice jsou tak nyní nižší (nižší efektivita úrokového transmisního kanálu).

V dubnu se nálada v české ekonomice významně zlepšila, data PMI se ale naopak zhoršila, a to především z důvodu poklesu nových zakázek. Celkově tak data předstihových indikátorů naznačují, že pro druhé čtvrtletí by se vývoj v české ekonomice mohl zlepšit, nejistota ale pro druhou polovinu roku zůstává vyšší, a to oboustranně.