Ekonomické vztahy jako zbraň

Zaprvé, USA uvalily nové sankce zaměřené na íránský vývoz ropy ve snaze zvýšit tlak na Teherán, aby slíbil, že nebude pokračovat v přípravě výroby jaderných zbraní. Nové sankce se týkají čínské rafinerie, která údajně hrála roli při nákupu íránské ropy v hodnotě více než 1 miliardy dolarů. Washington uvalil další sankce také na několik společností a plavidel, o kterých řekl, že jsou zodpovědné za zprostředkování dodávek íránské ropy do Číny jako součást íránské „stínové flotily“. Čína ovšem americké sankce neuznává, a íránskou ropu vesele dováží, přičemž platí převážně čínským jüanem přes síť prostředníků, aby se tak vyhnula americkým postihům. Během svého prvního funkčního období Trump vypověděl tehdejší smlouvu s Íránem o přísných limitech na íránské obohacování uranu (což je příprava na výrobu jaderné zbraně) výměnou za zmírnění sankcí. Od té doby Trump znovu uvalil na Írán rozsáhlé sankce a Írán výrazně překračuje uvedené limity. Teherán ovšem tvrdí, že jeho jaderný program je určen jen pro civilní energetické účely.

Zadruhé, cena akcií společnosti Nvidia (donedávna miláčka investorů do technologických titulů, neb touto firmou vyráběné grafické karty se často používají v počítačích zajišťujících běh kryptoměn a AI) na burze NASDAQ včera opět klesla. Od nástupu Donalda Trumpa před čtvrt rokem ztratila celkově víc než čtvrtinu své hodnoty. Pokles do tohoto týdne souvisí nejspíš s celkovými obavami investorů o americkou a vůbec světovou ekonomiku. Pokles za poslední dva dny (o cca 10 %) je ale důsledkem rozhodnutí týkajícího se specificky firmy NVIDIA a dalších vývozců čipů z USA: administrativa Donalda Trumpa chce udělovat licence (čti: omezit) vývoz čipů do Číny, možná i v reakci na nedávné podobné rozhodnutí Číny týkající se vývozů vzácných zemin (do celého světa včetně USA).

Licencování se má týkat především vývozu čipu zvaného H20, který byl uveden na trh teprve v loňském roce, přičemž jeho parametry byly zvoleny tak, aby vyhovoval dosavadním požadavkům na čipy vyvážené do Číny (má menší výpočetní výkon než výkonnější čip H100 AI, jehož prodej do Číny byl už zakázán). Čínské firmy Huawei a Cambroon sice vyvinuly k H20 alternativy, ale ty nejsou plnohodnotnou náhradou. Omezení vývozu čipů H20 Trumpovou administrativou se všeobecně očekávalo, nicméně výsledná regulace je nečekaně přísná. Aktuální zpřísnění značí pro firmu ztrátu přes 5 miliard dolarů. Tato částka sama o sobě není pro firmu rozhodně likvidační, nicméně celá kauza naznačuje, že podnikání v této citlivé oblasti bude do budoucna čím dál problematičtější. H20 údajně napomohl čínské firmě DeepSeek vyvinout model R1, tedy slavnou čínskou obdobu ChatGPT, jejíž tréning byl ovšem daleko méně nákladný. Právě toho se zřejmě Trumpova administrativa lekla. USA chystají nová pravidla, která by měla nutit k omezením vývozu čipů do Číny i další země.

Obě uvedené zprávy ilustrují vcelku pochopitelné způsoby, jak může daná země (v tomto případě USA) snížit riziko, že ekonomické vazby domácích firem s nepřátelským zahraničím budou tomuto nepřátelskému zahraničí pomáhat budovat jeho sílu. Z podobného soudku jsou třeba taky národní systémy prověřování z ciziny přicházejících investic. Jedním z důležitých bitevních polí, na kterých spolu můžou země válčit, je holt ekonomika – viz třeba britská snaha zkomplikovat vznik amerických kolonií dodáváním falešných bankovek, Napoleonova blokáda obchodu mezi Anglií a kontinentální Evropou, sankce na Rusko za anexi Krymu a invazi na Ukrajinu atd. V čem jsou tyto dvě zprávy příjemně uklidňující? V tom, že jak sankce na Írán, tak omezení vývozu čipů do Číny dávají z pohledu USA jasný (v tomto případě geopolitický) smysl. A srozumitelnost je kvalita, která je v posledních měsících v případě kroků USA bohužel vzácná.