Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Od roku 2014 trvá snaha České republiky prosadit v Evropské unii plošné užití reverse chargé, tedy přenesenou daňovou povinnost. Ta v praxi znamená, že povinnost odvést daň z přidané hodnoty se přesouvá z poskytovatele plnění na jeho příjemce, čímž se odstraňuje možnost vzniku karuselového podvodu a eliminuje se problematická situace, kdy podnikatelé musejí odvádět DPH i ze zboží a služeb, za které jim nebylo odběrateli zaplaceno.
Dosud se reverse charge v EU uplatňuje na základě harmonizovaných pravidel pro některé směrnicí EU stanovené sektory ekonomiky. Česko mělo vyjednanou výjimku, která umožňovala dvouleté plošné využití reverse charge s předpokládanou účinností od 1. 7. 2020. S největší pravděpodobností nebude šestileté úsilí k ničemu.
„Proti tomu, aby se ze sektorových výjimek stala plošná alternativa správy DPH, kterou by na základě svého vlastního uvážení mohl jakýkoliv členský stát na svém území aplikovat, je uvnitř EU zásadní odpor. Zejména staré členské státy lpějí na tradičních konceptech někdejšího společenství, k nimž patří DPH postupně vybíraná v rámci celého dodavatelsko-odběratelského řetězce, zatímco reverse charge až příliš přibližuje daň z přidané hodnoty americké sales tax, tedy dani z maloobchodního prodeje. To je obsahová stránka věci. Formálně právní stránka tkví v tom, že jakákoliv výjimka ze závazných pravidel implicitně předpokládá existenci těchto pravidel. Jen pokud a dokud jsou dána příslušná pravidla, potud může existovat výjimka z těchto pravidel. Účinnost stávajících pravidel končí 30. 6. 2022. Teprve až budou známa, respektive budou definitivně přijata nová pravidla, bude možné jednat o přípustnosti výjimky z těchto nových pravidel správy DPH,“ komentuje situaci Ladislav Minčič, ředitel Odboru Legislativy, práva a analýz HK ČR.
Výsledkem popisované situace je, že EU sice po dlouhých jednáních vyhověla ČR ve výjimce, ale jen na omezenou dobu, která není pro podnikatele ani pro stát výhodná – změnit účetní systémy na dva roky na výjimku a zase zpět není efektivní. Plán Andreje Babiše na plošné celoevropské využití reverse charge tak naplnění zřejmě nedojde. Shoda členských států na plošném reverse charge přitom byla mimořádným úspěchem tuzemské politiky, šlo o vůbec první legislativní návrh, který ČR za dobu svého členství v Evropské unii prosadila. Navíc o návrh, který by podle šetření Hospodářské komory ze září loňského roku čeští podnikatelé většinově uvítali, nikoliv však na omezenou dobu, ale jako trvalý daňový model.