U nerizikových profesí končí povinné prohlídky

Poskytování a provádění periodických pracovnělékařských prohlídek bude povinně prováděno pouze u profesí, které jsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví zařazeny do rizikových kategorií, spadají do profesních rizik, nebo u nichž jsou součástí rizikové faktory, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci. Pracovnělékařské prohlídky u profesí nerizikových budou prováděny v případě, že budou vyžadovány zaměstnancem nebo zaměstnavatelem.

„Jedním z cílů naší vlády je snižovat zbytečného papírování. Tato vyhláška je součástí tzv. prvního antibyrokratického balíčku, který přesně v duchu tohoto cíle postupuje. Zrušení povinných periodických prohlídek povede nejen ke snížení byrokracie, ale také k úsporám stovek milionů korun ročně na straně zaměstnavatelů a významné časové úspoře lékařů i zaměstnanců, kteří si často šli pouze pro razítko, a to vše při zachování standardu ochrany zdraví zaměstnanců při práci,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek

Povinné vstupní pracovnělékařské prohlídky touto vyhláškou nejsou nikterak dotčeny. Ministerstvo zdravotnictví však počítá s novelizací zákona, který je vymezuje, aby došlo ve spolupráci se všemi aktéry ke srovnatelnému výsledku jako v případě této vyhlášky. Cílem je uvolnit lékařům ruce v péči o pacienty a zaměstnavatelům ušetřit finance a zbytečné papírování. Ministerstvo zdravotnictví bude i nadále v této oblasti spolupracovat se zaměstnavateli na udržení kvalitní péče o zaměstnance skrze podporu prevence a snížení byrokracie.

„Oceňujeme, že ministr zdravotnictví hledá cesty, jak podpořit prevenci a kvalitní péči o zaměstnance náhradou za zbytečnou byrokracii. Velká řada zaměstnavatelů již dnes nabízí různé zdravotní programy v rámci zaměstnaneckých benefitů, od příspěvků na prevenci či očkování přes poskytování vitamínů až po různé rekonvalescenční programy. Kvalitní péče o zdraví zaměstnanců je pro nás prioritou a rádi budeme s ministrem Válkem spolupracovat na jejím dalším posilování i na omezování administrativní zátěže podnikatelů,“ říká viceprezident Hospodářské komory ČR a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

„Úpravu pracovnělékařských prohlídek Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje jako jedno z rychlých opatření, jak ulehčit firmám od nánosu administrativy, se kterou se potýkají. Na druhé straně zaměstnavatelům otevře možnost zavést preventivní programy podpory zdraví, které mohou přispět například k včasnému odhalení chronických civilizačních onemocnění. Je to krok správným směrem vedle bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a předcházení nemocem z povolání,“ dodal Miroslav Palát, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jaké byly hlavní důvody novely a co znamená v praxi? Na to odpovídá Ivo Hlaváč, předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb HK ČR, který se na novele podílel jako expert: „Vláda vyslyšela požadavky zaměstnavatelů, kteří apelovali na snížení byrokracie a reflexi vývoje pracovního trhu. Dá se odhadnout, že zrušení obligatorního provádění periodických pracovně-lékařských prohlídek přinese zaměstnavatelům úsporu bezmála jedné miliardy korun. Tím hlavním motivem novely ale byla přebujelá administrativa a nepřiměřené požadavky ve srovnání se západní Evropou – z mezinárodní komparace provedené Ústavem státu a práva vyplývá, že česká právní úprava pracovně lékařské péče, dle které je prakticky u všech zaměstnanců individuálně posuzována zdravotní způsobilost k výkonu konkrétně určené práce, je svým rozsahem výjimečná a ojedinělá, a to v případě vstupních, tak periodických prohlídek. Předkládaný návrh novely tedy posouvá celou problematiku na standard obvyklý v západních zemích EU. Návrh lze rozdělit do dvou nosných rovin – přesunutí obligatorně prováděných periodických pracovnělékařských prohlídek do fakultativní roviny a současně narovnání neadekvátních nástrojů pracovnělékařských služeb. Jinými slovy, zaměstnavateli i zaměstnanci u nerizikových profesí je dána možnost, nikoliv povinnost vyžadovat provedení periodické pracovnělékařské prohlídky.“

Hospodářská komora přitom apeluje i na vyšší podporu prevence. „Ministerstvu zdravotnictví jako Komora nabízíme spolupráci s praktickými lékaři a poskytovateli pracovnělékařských služeb při hledání prostoru pro nové efektivní investice do preventivních programů, fokusovaných daleko lépe na potřeby jednotlivých velkých zaměstnavatelů. Programy musejí lícovat s existující prevencí hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a přinášet novou kvalitu,“ uzavírá Ivo Hlaváč.