Pět týdnů dovolené sníží konkurenceschopnost a zvedne nezaměstnanost

Návrhy na změnu zákoníku práce a vložení úpravy o povinnosti pětitýdenní dovolené jsou skutečným hazardem s konkurenceschopností nábytkářských firem. Je zcela zjevné, že současný systém, kdy je zcela na podnikateli, respektive majiteli, zda svým zaměstnancům zaplatí dobrovolně týden navíc, funguje. Může se klidně stát, že se podnikatel rozhodne zaplatit i dva týdny navíc. To je naprosto legitimní rozhodnutí a je zcela na vůli podnikatele, případně je předmětem kolektivního vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem.

Faktor kolektivního vyjednávání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem bývá stále častěji politiky ze všech politických spekter opomíjen. Tendence politiků přebírat moc nad ekonomickým chováním firem, aniž by za tato rozhodnutí nesli odpovědnost, je škodlivá. Odpovědnost za politická rozhodnutí a především jejich neblahé následky ponesou totiž podnikatelé. Vyšší míra regulace nám holt blahobyt nepřinese. Je zcela evidentní, že tuto skutečnost si musíme všichni uvědomit. Pokud pracujeme méně, musíme počítat s tím, že dostaneme méně zaplaceno. Je to poměrně jednoduchá rovnice, kterou může ovlivňovat digitalizace, automatizace a robotizace. Lidská práce bude vždy klíčovým faktorem pro odměňování. Pokud se délka naší práce zkrátí, těžko si můžeme myslet, že to nebude mít vliv na naše příjmy.

Nábytkářský průmysl se i přes nepřízeň způsobenou koronavirem v loňském roce úspěšně rozvíjel. Skvělých výsledků dosáhl zejména díky exportu kvalitního a dražšího nábytku. V České republice se v loňském roce vyrobilo nábytku za 48,5 miliardy korun a export činil 33,57 miliardy korun. To je skvělý výsledek, přihlédneme-li ke složité koronavirové situaci, kdy byly po dobu několika týdnů zavřeny hranice.

Asociace českých nábytkářů v únoru letošního roku provedla průzkum, jak by se firmy vyrábějící nábytek vyrovnaly s platností návrhu pětitýdenní dovolené. Pětitýdenní dovolená by přinesla tak výrazné zdražení vyráběného nábytku, že je velkou otázkou, zda by taková cena byla pro zákazníky přijatelná. V některých případech by podnikatelé museli propočítávat smysl podnikání a zvažovat počínání správného hospodáře v souladu se zákonem. Úvaha srovnávání s ekonomickou produktivitou v Německu je naprosto zcestná. Produktivitu Německa nemáme a dlouho mít nebudeme. To, že s Německem nemá cenu se srovnávat, ukazuje i současná politická diskuse okolo kurzarbeitu. Veškeré návrhy kurzarbeitu předkládané ve sněmovně jsou bohužel německému vzoru na hony vzdálené.