První letošní pololetí ve znamení pozvolného oživení

Index podnikatelské nálady malých a středních podniků (SMEunited Business Climate Index, dále jen BCI) se v Evropě od loňského podzimu zlepšil z 54,6 na 59,8. Přes tento nárůst se výsledek řadí mezi nejnižší čísla zaznamenaná v Evropě od finanční krize v roce 2009. Oživení v prvních šesti měsících letošního roku tak pravděpodobně bude jen pozvolné. Na silnější růst se můžeme těšit spíše až v druhé polovině roku.

Na výsledek měla negativní vliv především druhá vlna pandemie koronaviru v Evropě na přelomu podzimu a zimy 2020 a s ní spojená mimořádná opatření vlád a lockdown ekonomik. Optimismus firem se totiž již nevrátil na úroveň léta 2020, kdy docházelo k všeobecnému uvolňování s pozitivním dopadem na prakticky všechny ekonomické obory v jednotlivých zemích.

Největší zlepšení vykázal obrat, který zaznamenal v předchozím období největší propad. Zlepšení obratu se přitom týká všech sledovaných odvětví, především pak průmyslu. V celé Evropě jsou krizí nejvíce postiženy firmy působící v osobních službách, kde je v současnosti zotavení nejpomalejší ze všech sektorů.

Zlepšení podnikatelského prostředí je patrné nejen na BCI, ale i na dalších významných celoevropských ukazatelích. BCI ve srovnání s jinými indexy v grafu byl již podruhé v řadě nejnižší. Důvodem je především fakt, že zahrnuje pouze malé a střední podniky. Právě na ty mimořádná opatření vlád dopadla zvláště tvrdě. Skutečné oživení v tomto segmentu nicméně bude o to rychlejší. Zaměstnanost během krize v evropských malých a středních podnicích nezaznamenala významný výkyv ve srovnání s obratem, investicemi nebo zakázkami. To svědčí i o účinnosti národních programů podpory zaměstnanosti, které zabránily výraznému propouštění.

Výsledky BCI v evropských zemích vykazují významné rozdíly a pohybují se v širokém rozpětí. Záleží přitom na načasování pandemických vln i rychlosti a míře reakce vlád na ně včetně účinnosti podpůrných programů zaměřených na podnikatele. Například firmy v Itálii, Španělsku nebo Francii, které byly silně zasaženy hned zkraje koronavirové krize, vykázaly větší pokles, ale i rychlejší následný růst BCI. Oproti tomu podniky například v Německu či Rakousku, na které lockdown dopadl později a méně silně, vykázaly nižší pokles BCI, ale i menší optimismus ohledně dalšího vývoje.

Česká republika vykázala na podzim 2020 druhý největší pokles BCI v historii, který byl navíc výrazně hlubší než v Evropské unii. Přesto české hodnoty zůstaly nad evropským průměrem i nad dosud nejhorším výsledkem v 1. polovině roku 2009. Také v České republice přitom v letošním roce došlo k pozitivnímu obratu, výsledek BCI vzrostl z 56,6 na 62,7. Růst i výsledná hodnota je nad evropským průměrem. Rychlejší oživení českých podniků je pochopitelné vzhledem k hlubšímu propadu ve srovnání s Evropou a překvapivě silným výsledkům především průmyslu koncem roku 2020.