Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
V pátek 18. února 2022 skončilo po měsíci povinné antigenní testování zaměstnanců. Jak ho podnikatelé hodnotí? Co se oproti loňskému testování změnilo? Na to se Hospodářská komora ČR ptala v rámci bleskové ankety, které se zúčastnilo přes 400 firem s více než 100 tisíci zaměstnanci.
Ve srovnání s loňským povinným testováním necelá polovina (47 %) respondentů uvedla, že letos bylo testování snazší. Důvodem jsou především větší zkušenosti firem. Pozitivní role vlády jako organizátora či zdroje informací byla v tomto případě pouze okrajová. Jako stejné nebo obtížnější vnímalo letošní testování 43 % respondentů. A to přes to, že ve srovnání s loňským rokem již není problémem nedostatek testů pro samotestování ani jejich cenová dostupnost, většina firem navíc byla na testování připravena.
Problémy s testováním byly nejčastěji spojeny se zvýšenou administrativní zátěží. Ta byla především dvojího druhu – zaměstnavatelé měli práci s procesováním karantén a zároveň museli zpracovávat údaje pro účely čerpání prostředků od zdravotních pojišťoven za provedené testy. I z toho důvodu se čtvrtina respondentů rozhodla nést sama veškeré náklady na testování a o úhradu testů ani nepožádá.
V loňském roce firmy využívaly zdarma služeb zdravotnických firem či zařízení, zatímco letos musely organizovat samotestování, což situaci znesnadňovalo – bylo nutno např. vyškolit personál a zajistit kapacity. Letos se totiž také povinně testovalo dvakrát týdně, a ne jen jednou, jako tomu bylo loni na jaře. Navíc dříve bylo např. snazší při pozitivním antigenním testu udělat konfirmační odběr na PCR test přímo na pracovišti. To bylo důležité i vzhledem k časté nedůvěře zaměstnavatelů k antigenním testům, resp. k jejich průkaznosti. Zaměstnavatele rovněž zatěžovalo sledování neustále se měnících podmínek.
Nejenom se zmíněnou větší administrativou úzce souvisí dodatečné náklady na testování (jako problém je uvedlo 45 % respondentů). S nimi je spojena například i náročnější organizace práce v době testování. Extra náklady firmám vznikají také kvůli tomu, že pojišťovny proplácejí za test maximálně 60 Kč, přičemž nákup menšího počtu kvalitnějších testů např. pro potřeby malých firem se realizuje za vyšší jednotkové ceny než 60 Kč. Další náklady jsou vyvolány i častější absencí pracovníků z důvodu pozitivních záchytů.
Není se tak co divit, že meziročně výrazně narostl počet těch firem, které v testování zaměstnanců nevidí smysl. Nelze brát na lehkou váhu fakt, že firmám již s vládními opatřeními po dvou letech koronavirové krize a mimořádných opatření dochází trpělivost.