V celní válce mezi USA a EU je klid jen na jedné frontě

EU a USA se dohodly, že na pět let přestanou vybírat cla, která na sebe vzájemně uvalily kvůli neoprávněné podpoře svých výrobců letadel Airbus a Boeing. Tato cla paradoxně nejvíc postihla produkty „neprovinilých“ odvětví. Například evropské sýry, olivy a vína a následně americké whisky, lososy či kufry.

Nyní EU a USA hodlají společně určovat, jaká podpora leteckému průmyslu je přípustná. Pokud se problémy znovu vynoří, Washington si vyhradil možnost cla obnovit.

Summit v Bruselu zároveň nepřinesl zrušení či alespoň pozastavení cel, kterými Bidenův předchůdce Donald Trump v roce 2018 zatížil dovoz oceli a hliníku nejen z Evropy. „Absence průlomu v této oblasti příliš nepřekvapuje. USA si nepochybně chtějí ponechat nějakou vyjednávací páku. Bidenova vláda navíc sama letos v březnu uvalila antidumpingová cla na běžné hliníkové plechy z Německa, Itálie, Španělska, Rumunska, Chorvatska a dalších zemí,“ uvedl ředitel celní společnosti Gerlach Luděk Procházka.

Pokračování cel na dovoz kovů není dobrou zprávou nejen pro moravskoslezské oceláře. EU doufá, že i tato cla se podaří odstranit a to snad už do prosince. Zachování cel ale podporují odboráři z amerického ocelářství, kteří mají blízko k Bidenově Demokratické straně.

„Rozhodování o clech bývá silně politicky motivované. Obzvlášť za současného nedostatku většiny surovin a raketového růstu jejich cen je zatěžování dovozu kovů z ekonomického hlediska nesmyslné,“ poznamenal Procházka. „Uvidíme, zda do sporu promluví Světová obchodní organizace, kterou teď řídí Nigerijka Okonjová-Iwealová, jejíž nástup Trump blokoval,“ dodal.

Jakkoli mají ocel a hliník větší ekonomickou váhu, nemělo by se zapomínat ani na další zboží z EU, jehož dovoz USA stále zatěžují clem. „Jde například o oblečení, obuv či keramiku. A také o sklo, které patří k tradičním položkám českého vývozu,“ uzavřel Procházka.