Středa 29. května 2024
ikona hodiny6. 10. 2023 10:58

Česko v digitalizaci zdravotnictví zaostává

Nedostatek financí, nekoncepční řízení, nevyhovující legislativa, technické bariéry a kybernetická rizika. To jsou hlavní překážky většího rozvoje telemedicíny a dalších oblastí eHealth v Česku. Ohroženo je proto i efektivní čerpání z Národního plánu obnovy a plnění požadavků na sdílení dat lékařů v EU. Upozorňuje na to studie KPMG Připravenost ČR na digitalizaci zdravotnictví.

Lukáš Kantor autor

KPMG

Foto: Shutterstock Foto: Shutterstock
  1. Větší digitalizace zdravotnictví přináší úspory a zlepšení péče i prevence. Tím se snižuje tlak na rozpočet i nerovný přístup ke stejně kvalitním službám. Schopnost sdílet dokumentaci pomáhá lékařům omezit chyby a duplikace ve vyšetřeních. Občané zase získávají snadnější kontrolu nad svými daty.

Česko přijalo zákon o elektronizaci zdravotnictví a zavedlo eRecept a eNeschopenku. V digitalizaci je ale nutný další posun. „Respondenti ve studii hodnotí pokrok v digitalizaci zdravotnictví jako spíše nízký. Za nejméně připravenou skupinu na eHealth považují poskytovatele lůžkové péče. Dluhy v digitalizaci mohou mimo jiné přispět k nevyčerpání nebo neefektivnímu čerpání téměř 3 miliard korun z Národního plánu obnovy. Zároveň hrozí problémy s plněním nařízení EU o Evropském prostoru zdravotních dat, ve kterém by čeští lékaři měli už v roce 2025 sdílet s unijními kolegy veškeré informace,“ upozornil Martin Koníř, vedoucí týmu autorů studie.

Také proto studie zdůrazňuje, že by se Česko mělo zaměřit na dobudování elektronické identity zdravotníků a pacientů. „S tím souvisí digitalizace zdravotní dokumentace, jako jsou žádanky o vyšetření, snímky, laboratorní výsledky, výpisy ze zdravotních karet a propouštěcí zprávy z nemocnic. Vše by mělo být ukládáno do elektronického pacientského souhrnu. Kroky tímto směrem musí doprovázet zlepšení interoperability systémů různých zdravotnických zařízení, aby si data dokázaly bez problémů předávat,“ shrnul Koníř.

Nemocnice musí zlepšit segmentaci sítě, tvorbu záloh i aktualizace

Jednou z hlavních bariér větší digitalizace zdravotnictví jsou peníze. Česko dlouhodobě vydává na zdravotní péči míň, než je průměr EU. Studie doporučuje průběžně přidávat do systému úhrad úkony spojené s telemedicínou a dalšími oblastmi eHealth.

Potřebné jsou i legislativní změny, které by zajistily podmínky pro bezpečné a jednoduché sdílení zdravotnických informací. „V Česku chybí zákonná úprava definující hlavní komponenty elektronického zdravotnictví, autoritativní zdroje dat elektronického zdravotnictví, práva a povinnosti subjektů, pravidla a standardy elektronické dokumentace, certifikace informačních systémů,“ uvedl Koníř.

Studie se přimlouvá i za vznik silné stálé agentury, která by zodpovídala za implementaci dohodnuté strategie digitalizace zdravotnictví. Agentura by propojovala zainteresované subjekty veřejného i soukromého sektoru. „Tuto agenturu lze vytvořit po vzoru obdobné dánské organizace MedCom. Řídilo a financovalo by ji Ministerstvo zdravotnictví, ale třeba i kraje a obce. Peníze by mohla čerpat například i z programů EU Horizon. V rámci rezortu zdravotnictví už vzniklo Národní centrum elektronického zdravotnictví (NCEZ), jeho kapacity a aktivity by ale zasluhovaly výrazné posílení,“ vysvětlil Koníř.

Digitalizace zdravotnictví vyžaduje zlepšení kyberbezpečnosti. „Doposud spadala do gesce NÚKIB jen menšina zdravotnických zařízení. Sektor zdravotnictví se přitom v posledních letech potýká se skokovým nárůstem kybernetických útoků, které bohužel nejednou uspěly, jako v případě zašifrování systémů Fakultní nemocnice Brno ransomwarem v březnu 2020. Zdravotnická zařízení mají často nedostatky v segmentaci sítě, tvorbě offline záloh i aktualizaci operačních systémů a aplikací,“ upozornil Koníř.

Stát by podle studie neměl podcenit ani komunikační strategii jak vůči široké veřejnosti, tak i té odborné. U části pacientů, ale i nemocnic totiž může ohledně digitalizace panovat určité nepochopení nebo i nedůvěra. Rozvoj eHealth přitom potřebuje podporu i zdola. „Národní strategie elektronického zdravotnictví ČR byla uváděna do praxe bez účinné propagace a osvěty. Státní správa do realizace nezapojila příliš ani zdravotníky, natož občany. Také proto významná část cílů strategie zůstala nenaplněna,“ poznamenal Koníř.

Nejen zdravotnictví potřebuje digitalizaci

Studie porovnává situaci v Česku se třemi zeměmi – Dánskem, Nizozemskem a Německem. Česko pokulhává v celkové digitalizaci státu, nejen zdravotnictví. Dokládá to Digital Economy and Society Index (DESI), kde Česko zaostává jak z pohledu skóre roku 2021, tak z pohledu celkového růstu hodnoty indexu v čase. První místo v DESI patřilo v roce 2021 Dánsku, čtvrté Nizozemsku a jedenácté Německu. Česko skončilo až na 18. příčce.

V Dánsku se zdravotnictví digitalizuje postupně již od 80. let 20. století. Země má jasný akční plán a spolupráci mnoha zainteresovaných subjektů podporuje polostátní organizace MedCom. Výsledkem je mimo jiné existence sdílených elektronických pacientských souhrnů. Digitální zdravotnické aplikace v roce 2021 využívalo 66 % Dánů, oproti 20 % v roce 2015. „Každému novorozenci je přiděleno identifikační číslo, kterým se jedinec může kdykoliv přihlásit na portál sundhed.dk. Tam má okamžitý přístup ke své zdravotní kartě a může se objednat na vyšetření nebo absolvovat telekonzultaci,“ shrnul Koníř.

Telemedicína se stává obvyklým postupem i v sousedním Německu, kde se nicméně digitalizace zdravotnictví rozproudila až v posledních letech. „Legislativa v zemi nyní umožňuje po transparentním posouzení zařadit digitální aplikaci do systému úhrad. Opatření splnilo očekávání, počty aplikací v seznamu rostou a Němci si zvykli je využívat,“ uvedl Koníř. Nizozemsko má také specializovanou agenturu pro řízení digitalizace zdravotnictví (Nictiz). Jinak se ale podobá Česku v tom, že zatím nedokázalo integrovat roztříštěnou datovou základnu členitého zdravotního a sociálního systému. Zároveň také ještě nepřekonalo problém s nedostatkem interoperability.

O STUDII

Recenzovaná studie byla zpracována mezi únorem a zářím 2022. Vychází hlavně z rešerší a polostrukturovaných rozhovorů a dotazníkových šetření mezi 552 relevantními aktéry. Autorský tým tvořili specialisté KPMG na IT, zdravotnictví a veřejnou správu – Martin Koníř, Radek Chaloupka, Tereza Maixnerová, Martin Doležal a Renáta Bartončíková. Co nám chybí ke zlepšení zdravotní péče i prevence?

Články autora Lukáš Kantor

Nejnovější články

Cestovní ruch
Ekonomický význam cestovního ruchu v regionech vzrostl

V roce 2022 činil celkový objem výdajů za...

Přes pomoc různých subvenčních programů v oblasti zaměstnanosti...

Cestovní ruch
Míra rizika úpadku cestovní kanceláře činí 0,1 %

Míra rizika úpadku CK v ČR je velmi...

Na českém trhu nyní operuje celkem 596 cestovních...

Pohled z praxe
I u zelených kancelářských budov je prostor pro úsporu nákladů

To je samo o sobě potvrzením environmentálně šetrného...

Každopádně do budoucna CBRE plánuje neusnout na vavřínech....

Nejnovější Aktuality

Komora.cz
„Flexinovela“ zákoníku práce pomůže i rodičům malých dětí

Skloubit péči o děti, zároveň si udržet kontakt...

„Plánované změny pomohou trhu práce v Česku. Zaměstnanci,...

Cestovní ruch
Nekalé praktiky falešných turistických průvodců skončí

Například tržní řád hlavního města Prahy vymezuje území,...

„Jsem rád, že se podařilo najít formulaci, která...

„Od ledna 2025 si slušní poskytovatelé průvodcovských služeb...

Komora.cz
Zaměstnavatelé novelu zákoníku práce uvítají

Současná praxe, kdy může být výpověď z pracovního...

S tím úzce souvisí další změna zákoníku práce,...