Jak zařídit pětinásobný růst obratu a o polovinu rychlejší inovace

Dříve oddělené světy byznysu a vývoje se tak stále sbližují, novým trendem je nyní budování vzájemného porozumění, a tím i vývoj kvalitnějších digitálních produktů. Na zlepšování vývojářské zkušenosti se soustředí i DX Heroes, kteří představují tento nepříliš známý pojem českým firmám, pomáhají jim vybrat správné softwarové nástroje, nastavit firemní kulturu, zlepšit předávání informací mezi vývojáři a sdílet produktovou vizi napříč týmy.

„Za poslední roky se výrazně změnil způsob vnímání moderních firem – jejich šéfové je nepovažují za pracující stroj, ale rozvíjející se organismus. Stejně tak se přesunula pozornost od kódu k lidem, kteří jej píší. Vývojářská zkušenost se proto stává trendem, který zahrnuje využívání ověřených digitálních nástrojů, nastavení firemní kultury, produktový management, inovace a hledání nových talentů. Končí tak éra přesně definovaných byznysových zadání, které pak IT oddělení pouze překlopí do kódu, naopak roste potřeba představení vize a hlavních cílů samotným vývojářům k dosažení rychlejšího tempa inovací,“ říká Prokop Simek, CEO DX Heroes.

Průzkum odhalil rozdíly mezi firmami v různých odvětvích a v jejich přístupu k digitalizaci. Zatímco čistě vývojářské společnosti dosahovaly vysokého skóre v jednotlivých oblastech a zároveň i rychlejšího růstu, sektory zdraví, automotive, energetiky či médií měly naopak skóre nejnižší. Rezervy mají firmy obecně v IT architektuře, bezpečnosti, firemní kultuře a talent managementu. „Firmám se obecně daří zavádět nejmodernější software, řada z nich však neví, jak vývojáře vzdělávat a posouvat dopředu. Z technického hlediska firmy zanedbávají kvalitní IT architekturu a raději investují vysoké částky do navýšení výkonu, ať už hardwaru, nebo v cloudu. Rezervy rovněž vidím v práci s talenty nebo v aktivitách zaměřených na inovace, jako jsou interní startupové inkubátory či hackhatony. Pomůže i lepší sdílení produktové vize napříč firmou a větší prostor pro iniciativu zaměstnanců,“ dodává Prokop Simek.

DX Heroes v nedávné době představili open source nástroj DX Scanner, který pomáhá zlepšit vývojářskou zkušenost. Pomáhá vývojářům ohlídat si, jak dodržují nejlepší praktiky v daném projektu či napříč firmou. DX skóre se pohybuje na škále od 1 do 100 na základě několika vážených ukazatelů. Jsou to především aktualizace a bezpečnost v rámci knihoven, problémy ve formátování kódu, rychlost nasazení nových funkcionalit, poměr správně a špatně napsaného kódu, počet lidí v týmu a čas strávený vývojem. „Průměrné skóre vývojářů se pohybuje kolem 50, nám samotným se daří pohybovat kolem 75. Naším cílem není hnát vývojáře za nedosažitelným ideálem, ale šířit nejlepší standardy a techniky napříč odvětvím a budování komunity lidí, kteří jsou ochotni si vzájemně pomáhat,“ popisuje Prokop Simek.

Firmy by se pro zlepšení vývojářské zkušenosti měly soustředit na čtyři základní faktory: výběr správných digitálních nástrojů, nastavení firemní kultury, produktový management a práce s talenty. Všechny tyto oblasti jsou do určité míry propojené a mají přímý dopad na fungování byznysu.

Výběr správných aktualizovaných moderních nástrojů a technologií, architektury i používaných produktů patří mezi nejdůležitější předpoklady pro správnou práci vývojářů, kteří typicky kooperují v týmech. Sladění je tak nutné nejen v rámci firmy, ale i napříč celým odvětvím, neboť na vlastní aplikace bývají napojeny i aplikace třetích stran. Integrace a napravení případných chyb pak zabere spoustu práce a času, v konečném důsledku pak dokáže demotivovat i samotné vývojáře. S minimalizací chyb souvisí i automatizované testování, na něž vývojářské firmy kladou stále větší důraz.

K posílení firemní kultury je třeba dbát na dostatečnou komunikaci mezi vývojem a byznysem. Běžným problémem je, že se informace od managementu nedostanou ke koncovým členům týmu. Napravit to mohou pravidelné rituály a standupy, kde se probírá vše důležité. Dále se informace soustředí ve vývojářských portálech a v interní databázi (takzvané knowledge base).

Kvalitní produktový management je cesta, jak se rychleji dostat k inovacím. Z hlediska týmu to znamená sdílení vize a věnování pozornosti (ideálně všem) nápadům, rychlé vytváření prototypů a jejich valuace. Z takového nápadu pak může vzniknout samostatný digitální produkt, ať v rámci již vyvinutých aplikací firmy, nebo i samostatně prodejný.

Nakonec práce s novými talenty odkazuje nejen na HR, ale i na vzdělávání a kariérní rozvoj. Každá vývojářská firma se dnes soustředí na nabírání lidí, kteří jsou pro tým přínosem. Důležitá je ale i podpora jakéhokoliv sebevzdělávání vývojářů a souvisejících aktivit. S tím souvisí i v průzkumu velmi často zmiňovaná psychologická bezpečnost (tedy nejen peníze, ale také jistoty a předpoklady, díky kterým se lidé cítí bezpečně v osobním a pracovním životě) a udržování vztahů mezi kolegy.