Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
V České republice existuje 84 firem, jejichž cílem je využití vědeckých poznatků v komerční sféře. Ročně jich u nás vzniká přibližně kolem 6. Například v Rakousku je to až čtyřnásobek. Data vychází z právě dokončené analýzy spolku Transfera, který se spin-off společnostem věnuje.
„Spin-offy jsou firmy, které zakládají většinou vědecko-výzkumné instituce kvůli tomu, aby efektivně posunuly objevy a vynálezy do praxe. Tomu pomáhá tzv. transfer technologií, tedy zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká,“ upozorňuje Eva Janouškovcová, předsedkyně spolku Transfera.
Nejčastěji zakládají spin-off firmy univerzity a ústavy Akademie věd ČR. V České republice se daří zejména společnostem zaměřeným na ICT, naopak například oblast biotechnologií je zastoupena velmi málo.
Nejvíce spin-off firem má Masarykova univerzita v Brně, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzita Karlova v Praze, nebo Vysoké učení Technické v Brně. Vedle vysokých škol je v zakládání spin-off úspěšný zejména Ústav organické chemie a biochemie AV ČR díky své dceřiné společnosti IOCB Tech. Podle Evy Janouškovcové však počet rozhodně není nejdůležitější.
„Samotný počet spin-off firem neříká vůbec nic o jejich přínosu či úspěšnosti. Například Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, který co do počtu spin-offů nijak nedominuje, založil společnost DIANA Biotechnologies, jež spolu s firmou GeneSpector z Univerzity Karlovy patří ke komerčně nejúspěšnějším v Česku,“ vysvětluje Janouškovcová.
Řada evropských zemí v posledních letech vkládá naděje na ekonomický rozvoj do spin-off společností vznikajících z výsledků špičkového akademického výzkumu. Spolu s tím země jako Velká Británie, Rakousko, Lotyšsko a mnohé další vytvářejí specifické podmínky pro jejich vznik a pobídky pro přežití v prvních fázích vývoje. V České republice se podporou vzniku a rozvoje spin-off firem zabývá především agentura CzechInvest. Je zřejmé, že v Česku je relativně úspěšný segment spin-off firem v oblasti informačních technologií, zatímco oblast biotechnologií je málo zastoupená. Pokusím se shrnout, kde vidím bariéry pro větší rozvoj takových inovativních firem.
Kvalita vědy
Prvním předpokladem pro úspěšné spin-off firmy v biotechnologii je kvalita samotné vědy, v podstatě základního výzkumu. Nekvalitní věda nevytváří zázemí pro vznik kvalitních a užitečných aplikací svysokou přidanou hodnotou a nadějí na úspěch. Díky pomoci kolegy Daniela Münicha a aplikaci IDEA při Cerge-EI lze konstatovat v oblastech jako biotechnologie, chemie, ekologie či „nano“ je naše věda v porovnání se zeměmi E15 na slušné úrovni a výrazně nad úrovní zbývajících členských zemí EU. Pokud je tedy první podmínka splněna, jaké jsou další překážky?
Jiné priority vědců
Vědci se v základním výzkumu musí primárně soustředit na řešení vědeckých otázek, často velmi úzce zaměřených a jsou svým způsobem odtrženi od případných praktických aplikací svých objevů. To je zcela legitimní a logické, protože současný velmi kompetitivní vědecký svět mnoho prostoru pro jiné aktivity nedává. Nicméně je mnoho příkladů vědců, kteří jsou schopni dohlédnout na horizont případných aplikací svých vědeckých objevů, a kteří si tím nijak neuškodí ve své čistě vědecké kariéře. Pro mne je takovým příkladem profesor Ján Vilček, průkopník v oblasti výzkumu cytokinů a objevitel protilátek proti tumorovému nekrotizujícímu faktoru jakožto léčiva pro mnoho autoimunitních chorob. Jestliže sledujeme jeho příběh, zjistíme, že byl schopen během špičkové vědecké práce v základním výzkumu stále přemýšlet o využití svých objevů v lékařské praxi. Tedy první bariérou je určitý nezájem vědců základního výzkumu uvažovat o případném využití výsledků své práce. Je zajímavé, že zejména v zahraničních organizacích, kde je kultura uvažování o poteciálu výsledků vědecké práce pevně nastavena, jde často ruku v ruce špičková věda se špičkovými aplikacemi (MIT, Stanford, Oxford atd).
Jedna věc je být schopen přetvořit objev ve vynález, ale něco zcela jiného je potom přijmout rizika spojená s využitím vynálezu formou založení spin-off firmy a osobním zapojením do jejího fungování. Osobní účast může mít různé rozměry – od konzultační role, přes částečný úvazek až po 100% přechod z akademického pracoviště do nové spin-off firmy. Spolu se stupněm přechodu samozřejmě vrůstá i jisté existenční riziko a nepřekvapí, že daleko častěji se do tohoto rizika pustí mladý člověk než seniorní vědec. Toto riziko je psychologicky o to větší u nás, kdy existuje jen několik příkladů na rozdíl od USA či Velké Británie, kde je takový přechod relativně standartní záležitostí. Dalším úskalím je u nás naprosto neřešená dvojí pozice vědce – zaměstnacký poměr v instituci a práce pro soukromou firmu. I když se bude jednat jen o konzultační roli, nebo částečný úvazek, stále u nás hrozí nebezpečí z nařčení z konfliktu zájmů mezi prací placenou z veřejných peněz a prací čistě komerční.
Postoj instituce?
Pokud už vědec chce aplikovat výsledek své práce a překoná obavy z možných rizik narazí velmi pravděpodobně na určité bariéry ve své domovské výzkumné organizaci.
První otázkou je, zda je transfer znalostí a s ním i založení spin-off firmy pro danou organizaci prioritou. Čistě ekonomický pohled říká, že i když takové firmy uspějí, pro mateřskou organizaci (až na výjimky) to v krátkodobém horizontu instituce nemá zásadní význam. To, že takové firmy zaměstnají absolventy, a že přitáhnou investory do regionu, nemusí být pro vedení univerzity či akademického ústavu ze zcela pragmatického pohledu relevantní. Zde často chybí skutečná (ne, jen deklarovaná) podpora ze strany vedení mateřských institucí.
Další otázkou je, zda má mateřská organizace vybudován systém odborné podpory pro vědce, kteří chtějí svůj objev přetavit do vynálezu a případně jej využít pro vybudování spin-off firmy. Současná situace ukazuje, že většina organizací systém transferu technologií již má, a nebo jej aktivně buduje. Tyto kanceláře mají většinou rozsáhlé zkušenosti v oblasti smluvního výzkumu, ale praktické zkušenosti s přípravou spin-off firmy (smlouvy, finanční aspekty, investoři, ocenění) jsou až na výjimky velmi malé. Tedy velmi často chybí zkušenosti.
Třetím, a možná hlavním problémem, je stálá obava vedení institucí ze samotné představy kdy se výsledky vědecké práce financované majoritně z veřejných peněz mají přetavit do komerčních aktivit. Ačkoliv je zřejmé, že existují postupy, jak vše dělat zcela správně, instituce vzniku spin-off firem často do cesty kladou neskutečně mnoho překážek. Pokud organizace či její zřizovatel vyžaduje nejdříve sériové (ne paralelní) schválení ZÁMĚRU a poté konkrétních smluv třemi po sobě zasedajícími radami (které se scházejí jen jednou za čtvrt roku), tak máme co dělat s procesem trvajícím déle než 12 měsíců. Jestliže byl na začátku investor připraven záměr financovat, tak je téměř jisté, že dlouhý rok čekat nebude. Navíc orgány, které celý proces mají schvalovat, jsou většinou složeny z lidí, kteří skvěle rozumí své vědě, nikoliv však byznysu. Je pro ně mnohdy jistější hlasovat a priori proti, než riskovat zodpovědnost. Překážkou jsou tedy často vnitřní schvalovací mechanismy dané organizace. To ve výsledku (spolu s malou motivací) výrazně omezuje zakládání súpin-off firem. Založit firmu tedy pro vědce představuje martirium a tudíž jeho ochota se pustit do prvního kroku je znovu snížena.
Stejně jako v předchozím případě, i na straně mateřské instituce stále existují obavy řešit problematiku souběhu zaměstnaneckého poměru vědce v mateřské instituci a jeho podílu a participaci na fungování spin-off firmy. Tady se nabízí vznik jednoduché metodiky, která by takové obavy rozptýlila.
Pozice státu
Je skvělé, že agentura CzechInvest podporuje vznik spin-off firem. Nicméně tato podpora se týká především pouze nutných služeb, cestování atd., tedy jen tzv. soft věcí. Jak je možné, že například v Lotyšsku (agentura LIAA) je možná přímá podpora platů, či daňové úlevy pro zaměstnavatele typu spin-off firem? Ještě větší a širší je podpora v Rakousku zprostředkovaná agenturou FFG. Přitom jsou to stejně jako Česko země EU se stejnými zákony. Proč tedy u nás přímá podpora není možná? Naprosto tristní je situace v Praze, která produkuje nejvíce výsledků základního výzkumu v republice (viz další aplikace IDEA při CERGE-EI). V porovnání s tím v Brně aktivně pracuje Jihomoravské inovační centrum a pomáhá významně těmto podnikatelským aktivitám.
Jsem optimista a věřím, že se blýská na lepší časy. Ministryně pro vědu výzkum a inovace paní Langšádlová má aktivity spojené s transferem a spin-off společnostmi jako prioritu. Nicméně spousta práce je potřeba učinit i zdola. Pro motivaci vědců je asi potřeba více a více popularizace pozitivních příkladů a také vysvětlování, jak postupovat, nastavit metodiky. Na straně institucí pak je klíčové alespoň odstraňovat byrokratické překážky, které si často výzkumné organizace nastavují samy.
prof. Ing. Martin Fusek, CSc. místopředseda výzkumné rady TA ČR
Počet spin-offů také neodráží množství úspěšně dotažených nápadů do praxe. V Česku totiž podle spolku Transfera stále existuje řada významných bariér pro jejich fungování i rozvoj.
„V Česku je v porovnání s jinými státy v oblasti zakládání spin-off firem neskutečná byrokracie. Vedle toho se řada vědecko-výzkumných institucí bojí spin-offy zakládat či rozvíjet. Podpora státu se pak soustředí především na soft záležitosti jako třeba cestovní výdaje, což je nedostatečné. Pokud by tyto hlavní překážky zmizely, byly bychom v oblasti transferu mnohem úspěšnější,“ upozorňuje Martin Fusek, člen představenstva spolku Transfera.
Přínos spin-off firem pro národní ekonomiky v poslední době vnímá řada evropských zemí. Státy jako Velká Británie, Rakousko, Lotyšsko a mnohé další vytvářejí specifické podmínky a pobídky pro jejich vznik a fungování jako je například přímá podpora platů, či daňové úlevy pro zaměstnavatele typu spin-off. Takové pobídky v Česku chybí.
„Podpora transferu znalostí a konkrétně zlepšení podmínek pro vznik výzkumných spin-off firem patří k prioritám této vlády, jmenovaným ve společném programovém prohlášení. Pracujeme na různých podobách podpory, které se pokusíme prosadit. Podstatná změna ale musí nastat i u samotných výzkumných pracovišť. Často slýchám, že komercializaci výsledků výzkumné činnosti brání zásada péče řádného hospodáře. To musíme vnímat obráceně: kdo netransferuje, ačkoli má výsledky, které by bylo možné uplatnit v praxi, nejedná s péčí řádného hospodáře,“ dodává ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
Uvedená data vychází z interní analýzy spolku Transfera, který sdružuje vědecko-výzkumné organizace věnující se transferu technologií, spin-off firmy a další subjekty přispívající k využití duševního vlastnictví v praxi.