Změny přehledně: Co přinese schválený daňový balíček?

Od začátku roku 2023 se zvyšuje limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty. Limit stoupne z jednoho milionu na dva. Stejně tak se mění hranice pro přihlášení k paušální dani, ta se bude dělit na tři příjmová pásma. Do konce roku 2023 navíc dojde k prodloužení možnosti rychlejších odpisů firemního majetku.

„Schvalování zákonů a různých daňových balíčků ke konci roku už je u nás běžnou praxí. Změna limitu daně z přidané hodnoty a paušální daně vyšla ve sbírce zákonů začátkem prosince. V obou případech se limit mění z jednoho na dva miliony. Jenže tím, že se změnily obě hranice a do paušální daně je možné přihlásit se každoročně jen do 10. ledna, musí mít podnikatelé možnost se z platby daně z přidané hodnoty vyvázat. Paušální daň totiž nemohou využívat ti, kteří jsou plátci DPH,“ komentuje změny Michal Jelínek, partner V4 Group.

Pokud podnikatel byl plátcem DPH, tuto daň platit nechce a chce se přihlásit k paušální dani, musí podat elektronickou žádost o zrušení registrace k DPH, a to elektronicky na portálu www.mojedane.cz. Jenže na to mají podnikatelé jen dva dny. Jestliže se odhlásit z platby DPH podnikatelé nestihnou, mohou tak učinit až ve standardním termínu s účinností od února. Jenže tím pádem se nestihnou přihlásit v příštím roce přihlásit k paušální dani.

Až doposud byl limit daně z přidané hodnoty jeden milion korun. Od nového roku se nemusí k této dani přihlásit podnikatelé, kteří dosáhli příjmu dvou milionů korun.

Podnikatelé, kteří počítali své příjmy „s obavou“, že se budou muset ke konci roku přihlásit k platbě daně z přidané hodnoty, mohou být v klidu.„Nové limity budou platit od 1. ledna 2023, ale už letos jsou stanovena přechodná ustanovení. Například ti, jejichž obrat byl za 12 po sobě následujících kalendářních měsíců před prosincem 2022 v rozmezí od 1 000 000 korun do 2 000 000 korun, nemají povinnost podat přihlášku k registraci k dani z přidané hodnoty. Změna limitu pro přihlášení k DPH se tudíž týká již letošního roku,“ přibližuje Michal Jelínek z V4 Group.

Ministerstvo financí předpokládá, že počet živnostníků osvobozených od uplatňování DPH vzroste zhruba o 11 %, tedy o 105 tisíc osob.

Paušální daň je možnost, jak ulevit papírování. Spočívá v tom, že podnikatel přihlášený v tomto režimu posílá jen jednu platbu, která slouží jako sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. Skládá se z 1,15násobku minimální zálohy na zdravotním pojištění, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně z příjmu ve výši 100 korun.

Příští rok by tedy mělo být zdravotní pojistné pro paušální daň ve výši 2 722 korun, sociální pojištění 3 386 korun a daň z příjmu zůstává 100 korun. Základní paušální daň pro první pásmo by tedy měla činit 6 208 korun. Pro letošní rok OSVČ v paušálním režimu hradí měsíční částku ve výši 5 994 korun.

Momentálně je jen jedno pásmo paušální daně a mohou ji využívat jen živnostníci, mající příjem do jednoho milionu korun, nemají příjem z pronájmu a není registrován jako plátce DPH.  K paušální dani bude možné se přihlásit znovu do 10. ledna nového roku. Částka je pak splatná do 20. dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí. Pro rok 2023 budou pásma tři: v prvním, s příjmem do 1 mil. Kč, bude měsíční sazba daně již zmíněných 6 208 Kč, ve druhém, do 1,5 mil. Kč příjmu, bude měsíční sazba 16 000 Kč a konečně ve třetím, do 2 mil. Kč příjmu, bude měsíční sazba paušální daně 26 000 Kč.

Podle odhadů ministerstva financí by mohlo do nového paušálního režimu vstoupit až 40 tisíc poplatníků. „Určitě doporučujeme pečlivě zanalyzovat, zda se vám paušální daň vyplatí, či nikoliv. Stejně tak je dobré zvážit, do jakého pásma vstoupíte. Jednotlivá pásma jsou přímo spjata výší výdajového paušálu, který by daňový poplatník platil, kdyby se rozhodl pro procentní vyjádření daně z příjmu.  Paušální daň a její využití je také omezeno výší ostatních příjmů, kterých poplatník může dosáhnout, jako je například příjem z pronájmu nebo z investic. Doposud byl roční limit 15 tisíc korun, ale s novelou se navyšuje na 50 tisíc korun,“ doplňuje Michal Jelínek, partner V4 Group.

Trochu to komplikuje fakt, že každé pásmo má ještě tři úrovně, podle toho, co tvoří rozhodnou část příjmů.

„Zatímco pro banky platí limit šest miliard korun čistých výnosů z úroků. Firem z energetické oblasti se bude tato daň týkat již od hranice dvou miliard korun rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Základem pro výpočet této daně bude rozdíl mezi základem daně a průměrem základů daně za poslední čtyři roky (2018-2021) navýšený o dvacet procent. Daň by se měla platit v letech 2023 až 2025. Firmy, jichž se tato daň bude týkat, však budou v roce 2023 platit zálohy, a to podle tzv. fiktivní daně za rok 2022,“ doplňuje Michal Jelínek.

Původně vláda odhadovala, že z příjmů z daně z mimořádných zisků vybere zhruba 85 miliard korun a dalších 15 miliard na odvodech z prodeje elektřiny u jejích výrobců. Svůj odhad však vláda snížila.  V souvislosti se zavedením odvodu z výroby elektřiny odhaduje výnos z této daně kolem 45 miliard korun.

Součástí daňového balíčku o daních z příjmů vláda také do konce příštího roku došlo k prodloužení možnosti mimořádných odpisů majetku v první a druhé odpisové skupině. Pro rok 2020 a pro rok 2021 byly schváleny zrychlené odpisy v reakci na koronavirovou krizi.

Už od prosince letošního roku dopadne na výrobce elektřiny povinnost platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej.  Peníze vybrané na těchto odvodech, které budou trvat až do konce roku 2023, mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Odvody budou 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Stát doufá, že na odvodech se vybere zhruba 80 miliard korun ročně.