Průmysl vstupuje do nového roku v útlumu

Nešlo tedy o změnu dlouhodobého trendu útlumu českého průmyslu, což potvrdil i listopadový pokles. Za problémy české ekonomiky stojí dlouhodobě utlumená domácí poptávka, kterou zatím nenastartovala ani polevující inflace. Oslabená domácí poptávka se ostatně promítla i do zhoršení údajů o vývoji HDP ve třetím čtvrtletí. Ještě v prosincovém odhadu ČSÚ počítal s meziročním poklesem o 0,7 %, ale ve zpřesněných údajích z počátku ledna již statistikové mluví o meziročním propadu české ekonomiky v loňském třetím čtvrtletí o 0,8 %.

Jediným údajem, který se vymyká z dlouhé řady klesajících indikátorů českého průmyslu, byla v listopadu hodnota nových zakázek, která se před tím propadala půl roku v řadě. V listopadu 2023 však hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 0,2 %, a to díky růstu zahraničních zakázek o 0,8 %, Domácí nové zakázky však dále klesly o 0,9 %. Za růstem zakázek stojí uzavření dlouhodobých objednávek například na kolejová vozidla, k němuž došlo ještě před závěrem loňského roku. O tom, že nejde o zásadní obrat v trendu nových zakázek, svědčí i stále chmurnější nálada manažerů průmyslových firem. Index nákupních manažerů (PMI) v prosinci totiž zrychlil pokles a dostal se na hodnotu 41,8 bodu, zatímco o měsíc dříve to bylo 43,2 bodu. Pokles svých očekávání dávají manažeři do souvislosti právě s propadem objednávek. Hranici 50 bodů indikuje přitom recesi sektoru. V tomto pásmu poklesu je PMI již 19 měsíců v řadě. Český průmysl tak vstoupil do nového roku v útlumu.

Většina českých průmyslových odvětví postižena také ochabující poptávkou ze zahraničí. Například klíčový exportní německý trh se potýká s dlouhodobou recesí. Německé podniky podobně jako naše přiškrcuje kombinace vysokých cen energií, slabé zahraniční poptávky a problémů s financováním. Německá průmyslová výroba v říjnu zaznamenala již pátý měsíční pokles v řadě. Pro růst českého průmyslu, a tedy i celé ekonomiky, bude tedy rozhodující, jak se nám podaří oživit a podpořit domácí poptávku. Klíčem by mohla být nastartování spotřeby domácností, které mají enormní úspory; míra jejich úspor se ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšila na 18,7 %, přičemž v době před pandemií a válečným konfliktem na Ukrajině se pohybovala kolem deseti procent.