Ochrid, perla mezi městy

Ze Skopje až do Tetova vede dálnice, pak už musíte pokračovat po obyčejné silnici. Ale v Tetovu si určitě udělejte zastávku, abyste viděli zdejší Malovanou mešitu. Je to bez nadsázky světový unikát. Stěny jsou pomalovány pestrobarevnými ornamenty a rostlinnou výzdobou, živé bytosti islám nedovoluje zobrazovat. Tahle mešita má ale jednu zvláštnost: jsou tu vymalována důležitá města islámu, v čele s Mekkou a Istanbulem. Mešita je přístupná i nemuslimům, stejně mužům, jako i ženám. Tetovo je centrem makedonských Albánců, kteří tvoří přibližně třetinu obyvatel země. Právě tady můžete poznat i druhou, muslimskou tvář Makedonie.

Pokud si cestou z Tetova do Ochridu zajedete trochu více na západ, směrem k albánským hranicím, dostanete se mezi vysoké zalesněné hory, které dosahují výšky přes 2000 metrů. Tvoří národní park Mavrovo, který je vyhledávaným cílem Makedonců především v zimě a na podzim. V zimě je to celkem jasné, protože jsou zde lyžařská střediska. A na podzim sem zase chodí na houby. Tahle vášeň nás s Makedonci spojuje!

V (kdysi) divokých horách se samozřejmě usídlili mniši, takže tu najdeme i řadu klášterů. Nejvýznamnějším z nich je sv. Jan Bigorski, který vás okouzlí svou duchovní atmosférou. Stále funkční a vkusně opravený klášter na první pohled ani nevypadá na to, že před pár lety oslavil rovnou 1000. výročí svého založení.

Takřka povinnou zastávkou je pro Makedonce, cestující ze Skopje do Ochridu či opačně, občerstvení Mekicite, ležící na místě Straža ve výšce 1200 metrů nad mořem přibližně v polovině cesty. Dělají tu legendární makedonské langoše, které postě musíte ochutnat.

Jestliže Skopje v sobě spojuje modernitu s tradicí, pak Ochrid je ještě zajímavější. Spojuje totiž v sobě slavnou historii, hlubokou duchovnost, krásnou přírodu a turistický ruch. O Ochridu se toho říká spoustu: třeba že je to slovanský Jeruzalém nebo že má kostel na každý den v roce, říká se mu také „svatý Ochrid“. Všechno je to trochu nadsázka – a zároveň tak trochu pravda.

Ochrid mimochodem spojuje s naší zemí pevné pouto. Právě sem utekli v roce 886 z Velké Moravy svatí Kliment a Naum, učedníci sv. Cyrila a Metoděje, když je začali pronásledovat latiníci. Právě sem přenesli velkomoravskou vzdělanost, cyrilometodějskou tradici a slovanské písemnictví. Kliment se také stal prvním ochridským arcibiskupem. Takže pokud jste do Ochridu dorazili z Moravy, vězte, že nejste první!

Tahle tradice je v Ochridu stále živá a Makedonci se k ní velmi hrdě hlásí. To je i důvodem, proč je Ochrid oblíbeným cílem křesťanských poutníků, především ze slovanských zemí. Právě Ochrid byl místem, kde vznikla nová slovanská abeceda, nazvaná na počest sv. Cyrila „cyrilice“. Ta je základem jak současné východoslovanské azbuky, tak i jihoslovanské kyrlice.

Víte co? Pojďme se nejprve s poutníky vydat po památkách Ochridu. Městu vévodí Samuelova pevnost, na přelomu 10. a 11. století sídlo mocného bulharského cara Samuela I. Uvnitř pevnosti toho mnoho neuvidíte, zato z jejích hradeb je nádherný výhled na město i jezero. Jen o něco níže pod pevností je další vyvýšená plošina, tzv. Plaošnik. Tam se nachází jedna z nejvýznamnějších památek Ochridu, kostel sv. Klimenta s pozůstatky stejnojmenného velkomoravského světce. Odtud už se můžete vydat dolů do starého města, kde najdete množství kostelů a kostelíků. Z nich nejvýznamnější je opravdu starobylý chrám sv. Sofie, zbudovaný, údajně, podle původní podoby chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli. Cestou k němu minete amfiteátr – nenechte se oklamat jeho moderním vzhledem, stojí na pozůstatcích starého římského amfiteátru. Dnes už se tu místo zápasů s divokou zvěří (klece pro ni tu skutečně archeologové našli) konají spíše koncerty v rámci každoročního Ochridského letního festivalu – a protože hudba nezná jazykových hranic, můžete se tu do ní zaposlouchat i vy.

Ochridské staré město vás okouzlí svými uličkami a vy budete mít pocit, že jste se ocitli někde ve Středomoří. Najdete tu spoustu krámků, kaváren, i restaurací a také zajímavé řemeslnické dílny. My vám doporučujeme navštívit výrobnu ručního papíru, kde se můžete podívat nejen na to, jak takový papír vzniká, ale i na techniku tisku na starobylém ručním lisu – a samozřejmě si zakoupit i nějaký hezký výtisk na památku. Ale to, co vás dost možná zaujme nejvíc, jsou ochridské perly.

Protože pokud hovoříme o Ochridu jako o perle, nemá to jen symbolický význam. Právě odtud totiž pocházejí makedonské perly. Nevznikají ovšem v perlorodkách, ale vyrábějí se důmyslnou řemeslnickou metodou. Ve skutečnosti jde o malé perleťové kuličky, které se opakovaně potírají lakem z kůže jednoho druhu ryb. Že vám tento popis přijde příliš neurčitý? Máte pravdu, ovšem tajemství přesného výrobního postupu i složení laku si střeží již více než sto let pouhé dvě rodiny v celém Ochridu. Není divu, ochridské perly jsou opravdu krásné a nosily je i korunované hlavy. Zakoupit je tu v několika obchodech můžete i vy a výrobce k nim poskytuje i doživotní záruku kvality.

Když starým městem půjdete pořád dolů, musíte se dříve či později dostat na břeh Ochridského jezera. Budete u jezera – ale pocit budete mít, jako byste byli u moře. Tak rozlehlé jezero je. Žijí tu ale sladkovodní ptáci, mezi nimi i typické ochridské labutě. A podél břehu můžete vyrazit i na procházku. Pokud dáváte přednost něčemu klidnějšímu, vydejte se od starého města napravo. (Nenechte se zmást, že „pravo“ znamená v makedonštině rovně. Ale to byste skončili v jezeře! Takže se vydejte, jak by řekli Makedonci, „desno“ – tedy za svou pravou rukou.) Procházka vás zavede na dřevěnou lávku, která prochází pod strmou skalou, na níž se tyčí zmíněný Palošnik s kostelem sv. Klimenta. Pak přejdete na úzkou cestu, ovšem stále pod skalním útesem – tady už najdete i několik kavárniček a restaurací s posezením u vody. Na konci cesty vás čeká romantický kostelík sv. Joan Kaneo, stojící na skalním výběžku, omývaném ze všech stran vlnami jezera.

Pokud ale ze starého města vyrazíte nalevo, přijdete na hlavní ochridské nábřeží a zažijete moderní turistické město se vším všudy: s promenádou, stánky se suvenýry, obchůdky a spoustou restaurantů, kaváren a barů. A samozřejmě s davy lidí, pokud přijedete v sezóně, která tu začíná už 1. května. Ale to všechno k dovolené prostě patří. Nábřeží se stejně nejspíš nevyhnete – právě odtud totiž vyplouvají lodě na výletní plavby po jezeře. A tenhle zážitek si určitě nenechte ujít.

Přečtě si předcházející i následující díl reportáže.