Do Prahy míří investiční hvězdy
Aktuality
24. 9. 2023 13:30
Dva dny plné inspirativních přednášek, diskuzí, příležitostí k setkání a navázání kontaktů s významnými investory do startupů a dalších obohacujících...
Titul nejlepší energeticky úsporný projekt za loňský rok si třeba odnesla příbramská radnice. Roční úspora na energiích činí v Příbrami 1,5 milionu korun a návratnost investice do nových technologií jen 3,5 roku. „Náš projekt může být důkazem, že i při relativně investičně nenáročných opatřeních lze dosáhnout zajímavých úspor energie. Za modernizaci vytápění, měření a regulace zaplatíme 5,2 mil. korun, ty však budeme splácet z budoucích úspor energie ve výši 1,5 mil. korun ročně,“ vysvětluje Jindřich Vařeka, starosta města Příbram.
Zaplatit lze z úspor
Nejlepší projekty, včetně příbramského, jsou realizovány formou EPC. To znamená, že se samotná investice splácí přímo z ušetřených peněz a dodavatel řešení za dosažení výše úspor ručí ve smlouvě, takže je sám motivován k tomu, aby byl projekt co nejlepší. A musí se tedy snažit. „Naši klienti po celé republice ušetřili loni za projekty energetických úspor celkem 215 milionů korun. To je už velice slušné číslo. V naprosté většině jde o veřejné peníze nemocnic, škol, pečovatelských ústavů, divadel nebo různých městských a krajských organizací. Místo utrácení za energie tak mohou peníze daňových poplatníků šetřit nebo je investovat tam, kde to je potřeba,“ říká zástupce jednoho z dodavatelů řešení EPC, generální ředitel společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák a dodává: „Zároveň byla uspořena energie, která se rovná roční spotřebě energií více než 20 tisíc českých domácností, což je velice významný ekologický benefit.“
Šetří peněženku i přírodu
Projekty ČEZ ESCO ušetřily také 34 000 tun emisí CO2, což se rovná zhruba 14 dnům provozu běžného elektrárenského uhelného bloku o výkonu 100 MW.
Vůbec nejznámější projekty EPC jsou v Praze, kde byly takto modernizovány například Národní divadlo, koncertní síň Rudolfinum nebo Kongresové centrum Praha, někdejší Palác kultury. I takto staré a historicky cenné budovy je totiž možné „ochytřit“ a modernizovat, samozřejmě za souhlasu památkářů. Národní divadlo tak za 10 let díky tomu ušetřilo jen za energie přes 90 milionů korun a také 24 000 tun CO2 nebo 105 olympijských bazénů vody. Další podobné projekty se v Praze rozjíždějí právě teď – například v Obecním domě nebo na Výstavišti. Město jimi uspoří dalších nejméně 85 milionů korun.
„Výhodou tohoto konkrétního projektu je, že město nemusí ze svého nic investovat. Úspory budou jasně prokazatelné a v případě, že by byly nižší, musí dodavatel rozdíl doplatit. Jak město, tak dodavatel mají tedy shodnou motivaci, aby byly úspory co nejvyšší,“ říká Michal Fišer, generální ředitel městské společnosti Operátor ICT, a. s., která má testování a zavádění inteligentních a inovativních řešení v Praze na starosti.
