Platí Baťovo ikonické motto i v době umělé inteligence?
Be the Best
20. 4. 2024 05:19
Na první pohled mohlo by se zdát, že před sto lety nemohl mít Tomáš Baťa názor na využití umělé inteligence....
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo Tripartitě možnosti využití programu Antivirus a dalších nástrojů k řešení současné situace na trhu práce. Aktuálně existuje významné riziko zhoršení dobré kondice trhu práce. Vysoké riziko hrozí zejména u automobilového průmyslu, a to zejména z důvodu nedostatku polovodičů a z nich vyráběných čipů.
„Je ohrožena celá vertikála dodavatelů pro naše výrobce. Proto jsme diskutovali, jakou formou podpoříme zaměstnanost. Je tu program Antivirus, který se osvědčil v rámci covidu, to znamená příspěvek šedesát procent náhrady mzdy plus pojistného, tedy nákladů za dobu překážky v práci. Maximálně 29 000 korun na zaměstnance a měsíc. Tento program máme schválený plošně od Evropské komise do konce roku, ale zároveň Ministerstvo práce a sociálních věcí a ÚHOS vyjednávají jednak o novém zákoně o kurzarbeitu a také o prodloužení Antiviru,“ konstatoval premiér Andrej Babiš.
Členové tripartity se na jednání domluvili, že stát podpoří automobilový průmysl a navazující segmenty. „Obrátím se dopisem na evropskou komisařku Margrethe Vestagerovou a požádám ji o schůzku. Ve čtvrtek budu na Evropské radě v Bruselu a chci s ní projednat, jestli by Komise tento náš návrh na prodloužení do konce roku v této modifikované variantě podpořila,“ uvedl předseda vlády. Vláda chce tuto pomoc firmám poskytnout zpětně od 1. října. Cílem opatření je zachovat maximální možnou míru zaměstnanosti v klíčovém odvětví výroby automobilového průmyslu.
Sociální partneři také řešili aktuální krizi v energetice, zvyšování cen energií a tepla a možnosti jejich řešení. Jednou z navrhovaných možností pomoci pro domácnosti je snížení DPH na energie z 21 procent na 0 procent. Vysoké nárůsty cen energií se týkají i firem. V některých sektorech skokové zdražení omezuje firemní možnosti investovat a vytváří tlak na zdražování.
„Budeme to dnes intenzivně řešit na vládě a přijmeme opatření, která jsme již avizovali. Chtěl bych znovu ubezpečit naše občany, že nehrozí žádné přerušení dodávek tepla nebo elektřiny do domácností,“ prohlásil premiér Babiš.
Vláda poté rozhodla, že odběratelé elektřiny a plynu v České republice nebudou muset za listopad a prosinec platit daň z přidané hodnoty za odebrané energie. Domácnosti a další menší odběratelé elektřiny se spotřebou do tří megawatthodin navíc dostanou od státu finanční kompenzaci. O těchto krocích, které mají především občanům, ale i firmám pomoci překlenout současnou krizi s vysokými cenami energií.
Vláda také projednala a schválila několik kroků, které mají usnadnit domácnostem i firmám v problémech s aktuálním dramatickým nárůstem ceny energií na trhu. Ministryně financí dostala od vlády za úkol připravit a vydat rozhodnutí, kterým dojde k prominutí daně z přidané hodnoty při dodání elektřiny a plynu, včetně přijatých úplat na dodání elektřiny a plynu, pokud povinnost přiznat daň nastane v listopadu nebo v prosinci 2021. V současnosti jsou energie zatíženy daní ve výši 21 procent. Ministerstvo financí zároveň připraví do středy 20. října návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty tak, aby dodání elektřiny a plynu s účinností od 1. 1. 2022 bylo osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně.
Zároveň má ministryně financí uloženo vyzvat k příslušným konzultacím pro uplatnění snížené sazby daně z přidané hodnoty na dodání elektřiny a plynu Výbor pro DPH a požádat evropského komisaře pro hospodářství o dočasnou možnost aplikovat osvobození od daně z přidané hodnoty s nárokem na odpočet daně na dodání elektřiny a plynu tak, aby tento krok byl v souladu s evropskými směrnicemi.
Vláda zároveň projednávala novelizaci nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2022. Změnou dojde ke zvýšení kompenzace části regulované ceny elektřiny související s provozní podporou obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů energie, kterou hradí domácnosti v platbách za spotřebovanou elektřinu. Maximální kompenzace bude činit 1 485 korun a kompenzovat bude spotřebu do výše tří megawatthodin, což je hodnota průměrné spotřeby maloodběru domácností v loňském roce. K tomuto bodu se vláda vrátí na mimořádné schůzi ve středu.
