Recept na Trumpovy cla je zvýšit konkurenceschopnost!

Snížení cen energií v Evropě by měl být první krok Evropské komise ke zvýšení konkurenceschopnosti. Snížení cen energií ovšem nesmí být formou dotací. Dotace rozhodně nejsou cestou jak dlouhodobě budovat prosperitu a úspěšnost. Ačkoliv se tak v posledních letech bohužel děje. Smysluplným opatřením je odstranění různých pseudoekologických výkazů, reportů a zpráv, typicky EUDR a další. Ty firmy pouze zbytečně zatěžují. Jedná se nejenom o evropskou legislativu implementovanou do českého národního práva, ale i o opatření jdoucí nad rámec legislativy EU.  Určitě by bylo vhodné se zamyslet nad smyslem emisních povolenek, které tolik zatěžují evropský průmysl. Jaký je vlastně jejich přínos pro spotřebitele? Zvláště pokud je současná EU odpovědná za cca 7% světového znečištění?

Čeští nábytkáři v uplynulých letech vyvezli do USA nábytek za několik miliard korun. Je tedy patrné, že USA sice není pro český nábytek absolutně klíčový trh, nicméně i v zámoří si pravidelně svůj zákaznický segment nachází. A nejedná se o nějaký okrajový trh. Jde o trh, který se pravidelně umisťuje v první desítce exportních destinací nábytku z ČR. Pro české nábytkáře rozhodně není cesta uvažovat o stěhování své výroby do USA. I když i takové zprávy se z trhu začínají ojediněle objevovat.

Ekologická odpovědnost je dnes samozřejmě součástí podnikání. Nemůže se ovšem uplatňovat tak, že bude vytvářet enormní narůst byrokracie. Nekonečné vykazování ekologické šetrnosti bez skutečného přínosu pro klima a životní prostředí v Evropě je cestou do slepé uličky. S nepotřebným papírováním narůstají počty pracovních úvazků, firmy vynakládají zbytečné finance, které chybí v investicích, v rozvoji i ve mzdách. Do ekologické odpovědnosti firem je potřeba přinést vyšší míru dobrovolnosti. Stejně tak společenská odpovědnost firem musí být výlučně dobrovolnou položkou.

Českým výrobcům nábytku by prospělo i přijetí eura. V současné rozkolísané době a v obraze příštích dramatických změn na globálních trzích existuje reálné nebezpečí výrazného posílení české koruny. V případě velkých měnových turbulencí ČNB rozhodně nebude mít sílu jakkoliv ovlivnit kurz koruny, a to směrem nahoru ani dolu. Současná doba ovšem nepřeje stavu přešlapování na místě. Je potřeba skutečných činů!