Evropská komise odkládá platnost EUDR!

Možná je chybou obviňovat úředníky Evropské komise z neúspěchu EUDR. EUDR totiž není dobrý nápad již od samého počátku. Nejedná se o dobrý nápad, který je evropskými úředníky pouze špatně realizován. Samotná původní myšlenka je špatná, pokřivená, neupřímná a nebojme se říct, že i zlá. Jsou to především politici, kteří s tímto nápadem přišli a který prosadili. A jsou to opět politici, kteří nezabránili přijetí od počátku kontroverzní a problematické směrnice EUDR. Neuvěřitelný chaos, který následně při zavádění směrnice mezi podnikateli zavládl je pouze odrazem evropského politického chaosu.

Myšlenka EUDR je špatná již od svého základu, protože je postavena na nemorální představě. Klíčovým problémem je povinnost a nikoliv dobrovolnost.  Představa, že bohaté země Evropské unie budou násilným ekonomickým tlakem určovat chudým zemím jak se mají chovat ke svým lesům a pralesům je nemorální. Záměr, že jako Evropané budeme určovat a nařizovat indiánům a jiným domorodým kmenům, že nesmí kácet své lesy a směňovat dřevo za lepší život je nemorální. Jedná se myšlenku schovanou pod pláštíkem jakéhosi pseudoekologického osvícení. Jedinou možností, jak rozpoznat, zda něco na záměru EUDR je něco správného, je cesta dobrovolnosti.

Pro zbytek světa je EUDR naprosto okrajovou a nezajímavou záležitostí. Země mimo EU žádné EUDR z obchodního ani ekologického hlediska vůbec nezajímá. Představa, že by se snad v budoucnu k jakémusi evropskému EUDR chudé země třetího světa, dobrovolně jednou připojily je stejně absurdní jako samotná idea povinného EUDR. Země mimo EU budou mezi sebou obchodovat, ať už Evropská unie EUDR zavede nebo nezavede. To se týká i tak velkých trhů jako je USA, Čína nebo Indie. Jestli dochází k jakémusi drancování lesů v chudých rozvojových zemích, povinná evropská EUDR nemá žádným způsobem šanci tento fakt jakkoliv ovlivnit.