Jsme nejlepší, ale zaostáváme

„V České republice proběhly desítky zajímavých inovačních projektů z mnoha oborů za významného přispění externích R&D vývojářů i celých týmů. Důvodem využívání externistů je skutečnost, že firmy jednoduše nejsou schopny zvládnout vývoj samy v požadovaném čase a kvalitě, nemají totiž k dispozici dostatek expertů s patřičnou kvalifikací. Projekty jsou navíc časově omezené, a proto není pro firmy efektivní tento typ expertů zaměstnávat,“ říká Illya Pavlov, ředitel společnosti Acamar, a pokračuje: „Externisty ovšem využívají zejména zahraniční firmy, které s tímto modelem spolupráce mají zkušenost z jiných zemí.“ Místní firmy pak podle Illyi Pavlova o této možnosti buď vůbec nevědí nebo o ní neuvažují, protože nemají k dispozici dostatek informací a nemohou se seznámit s výsledky a zkušenostmi z realizovaných projektů. Zahraniční firmy si totiž know-how, které se týká toho, jak přistupují k výzkumu a vývoji bedlivě střeží. V Evropské unii i v USA jsou přitom externí odborníci i celé vývojové týmy běžnou praxí

Výdaje soukromého sektoru (komerční sféry) na R&D (BERD, Business expenditure on R&D) v ICT sektoru jako procento celkových výdajů na R&D jsou v České republice mnohem nižší než v sousedním Německu a v čase dokonce klesají. V ČR došlo mezi lety 2009 až 2017 k poklesu z 0,44 % na 0,33 %, přičemž v Německu se ve stejném období trvale pohybovaly kolem 2,3 %. Ačkoliv v daném období v ČR stoupl podíl ICT pracovníků ze 2,76 % na 3,07 %, tak podíl ICT pracovníků v R&D klesl z 0,67 % na 0,38 %.

ČR si jako sídlo pro své R&D v posledních letech zvolila celá řada zahraničních společností. Podle průzkumu asociace ABSL, která sdružuje firmy z oboru podnikových služeb, působí v českých R&D centrech 14 tisíc odborníků, kteří často kombinují programátorské dovednosti s dalšími znalostmi.

Z hlediska celkových výdajů na výzkum a vývoj jako procento HDP na tom je ČR s 1,79 % za rok 2017 nejlépe ze zemí V4. V Maďarsku investovali do R&D 1,33 % HDP, v Polsku 1,03 % a na Slovensku dokonce jen 0,89 % HDP. Pro srovnání, v Německu výdaje na výzkum a vývoj v tu dobu činily 3,07 % a v USA 2,79 %. Průměr za celou EU dosáhl 2,08 %.

Fakt, že české společnosti nevyužívají všechny možnosti, jak inovovat, může v budoucnu negativně ovlivnit jejich konkurenceschopnost a uvádění nových produktů. V době hledání úspor navíc patří často náklady na inovace často mezi první položky, které se škrtají. „Přitom by to mělo být naopak, protože inovace jsou investice do budoucnosti. V krizi je třeba nelpět na zisku, ale udržet si pozici na trhu a být připraven na návrat konjunktury. Což znamená pracovat na inovacích bez ohledu na současný stav ekonomiky, ale s výhledem na několik let dopředu,“ upozorňuje Illya Pavlov.

Na Národní ekonomické konferenci se dnes k tématu vyjádřil i vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, když řekl, že je důležité, aby firmy neodkládaly investice – zmínil v té souvislosti dva možné nástroje, které by firmy přiměly investovat do vědy a výzkumu v horizontu dvou let. Vedle investičních pobídek, pro které vláda v uplynulém roce výrazně upravila pravidla, by účinným nástrojem měly být zrychlené odpisy R&D investic.  Přestože i ministr Havlíček považuje investice do výzkumu a inovací. za klíčové pro budoucnost, obecný přístup vlády k jejich podpoře je spíše rozpačitý a nepříliš koncepční, což dokazuje skutečnost, že Česku chybí jak potřebné nastavení vzdělávacího prostředí, tak organický inovační ekosystém, který by obsáhl všechny regiony a dokázal plně využít mezioborové spolupráce.