Domácnosti spoří a jsou pesimističtější

Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků byla ve 4. čtvrtletí 2021 meziročně vyšší o 45,9 mld. korun, ale ve srovnání se 3. čtvrtletím klesla o 1,8 mld. Mzdové náklady podniků nicméně dál výrazně rostly a podnikům již v takové míře nepomáhaly dotace. Výsledkem byl další pokles míry zisku, která dosáhla 43,9 %, což je úroveň blížící se předkrizovému minimu. Nadále nízká zůstávala míra investic nefinančních podniků. Meziročnímu nárůstu jejich investic o 12,5 mld. korun napomohla velmi nízká srovnávací základna a mezičtvrtletně se investice zvýšily o mírných 2,6 mld. korun.

Příjmy domácností dál silně meziročně rostly a byly vyšší o 47,0 mld. korun. Vyšší byly jejich mzdové příjmy i výdělky drobných podnikatelů zařazených do sektoru domácností. Posilující cenový růst ale kupní sílu domácností tlumil. „V závěru roku se zvyšovaly obavy domácností z dalšího ekonomického vývoje, především z růstu cen. Tyto obavy přibrzdily nákupní apetit domácností a jejich spotřeba tak mezičtvrtletně klesla o více než 11 miliard korun. Míra jejich úspor po několika čtvrtletích poklesu opět vzrostla,“ říká Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.

Vládní instituce hospodařily ve 4. čtvrtletí s deficitem 105,2 mld. korun, což představuje meziroční zlepšení o 32,3 mld. Příjmy vládního sektoru meziročně vzrostly o 13,1 mld. korun, zejména vlivem přijatých daní z výroby a dovozu a přijatých sociálních příspěvků. Propadaly se naopak přijaté daně z důchodů a jmění. Výdaje vládních institucí byly meziročně nižší o 19,2 mld. korun, k čemuž přispěl pokles vyplacených dotací a kapitálových transferů. To odráželo nižší potřebu stabilizačních ekonomických opatření v souvislosti s dopady pandemie. Dluh vládních institucí dosáhl 2 566,6 mld. korun a byl meziročně vyšší o 417,3 mld.

Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně zvýšil o 3,4 bodu na hodnotu 100,0 při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 4,3 bodu na hodnotu 103,8, ale indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 1,1 bodu na hodnotu 81,3. Ve srovnání s dubnem loňského roku jsou souhrnný indikátor a podnikatelský indikátor vyšší, naopak indikátor důvěry spotřebitelů je na nižší úrovni.

V meziměsíčním srovnání se důvěra podnikatelů v průmyslu zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 5,6 bodu na hodnotu 99,5. Podnikatelé v dubnu hodnotili svou současnou celkovou poptávku mírně lépe než minulý měsíc. Stav zásob hotových výrobků se oproti březnu snížil. Podíl podnikatelů očekávajících pro období příštích tří měsíců růst tempa výrobní činnosti se zvýšil.

Za meziměsíčním růstem ekonomického sentimentu mezi podnikateli stála v dubnu především vyšší očekávání růstu výrobní činnosti v  průmyslu a pozitivní hodnocení aktuální poptávky podniků ve vybraných odvětvích služeb. V odvětvích obchodu a stavebnictví se důvěra podnikatelů snížila.

„V aktuálním konjunkturálním průzkumu většina oslovených podnikatelů hodnotí svoji ekonomickou situaci obdobně jako minulý měsíc. V průmyslu mírně převažují podniky, které pozitivněji než v březnu odhadují poptávku a navazující výrobní činnost v období následujících 3 měsíců. Ve vybraných odvětvích služeb pak mírně převažují podnikatelé s lepším než březnovým hodnocením aktuální poptávky. Velká většina respondentů však uvádí, že odhadovat budoucí vývoj je pro ně v současné situaci mimořádně obtížné,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Dubnová důvěra spotřebitelů v ekonomiku byla nejnižší od listopadu 2012. Respondenti negativně hodnotí téměř všechny sledované aspekty. Nejvíce se obávají dalšího růstu cen, zhoršení celkové ekonomické situace v České republice i jejich vlastní finanční situace.

„Významná část dotazovaných domácností se domnívá, že jejich současná finanční situace je horší než v předchozích 12 měsících. Navíc se obávají, že se bude dále zhoršovat spolu s očekávaným vývojem celkové ekonomické situace a dalším růstem cen,“ sdělila Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Rekordně vysoký počet podnikatelů očekávajících v příštích třech měsících růst prodejních cen se v dubnu znovu zvýšil. Hlavní bariérou růstu produkce v průmyslových podnicích je nedostatek materiálu, uvedlo ji přibližně 38 % respondentů. Druhou nejvýznamnější bariérou je nedostatečná poptávka, která limituje téměř 18 % respondentů. V meziročním srovnání je důvěra v průmyslu nižší.

Využití výrobních kapacit podniků ve zpracovatelském průmyslu se oproti minulému čtvrtletí snížilo a dosáhlo 81,6 %. Podnikatelé odhadují zajištění práce zakázkami na 8,2 měsíce, což je přibližně stejně jako v předchozím čtvrtletí.

Důvěra podnikatelů v odvětví stavebnictví se meziměsíčně mírně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 0,3 bodu na hodnotu 123,5. V dubnu se ve srovnání s minulým měsícem snížil podíl podnikatelů hodnotících svou současnou poptávku po stavebních pracích jako nedostatečnou. Snížil se ale také podíl podniků očekávajících v období příštích tří měsíců růst tempa stavební činnosti a růst počtu zaměstnanců. Rekordní počet respondentů očekává další růst cen stavebních prací. Hlavními bariérami růstu produkce jsou nedostatek zaměstnanců (uvedlo přibližně 32 % respondentů) a nedostatek materiálu či zařízení (uvedlo 27 % respondentů, nejvíce od počátku sledování). V meziročním srovnání je důvěra podnikatelů ve stavebnictví vyšší.

V odvětví obchodu se důvěra meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 1,1 bodu na hodnotu 100,8. Podíl podnikatelů hodnotících celkovou ekonomickou situaci jako dobrou se stejně jako v březnu mírně snížil. Zvýšil se ovšem podíl podnikatelů očekávajících zlepšení své ekonomické situace v období příštích tří měsíců. Podobně jako minulý měsíc očekávají respondenti další růst prodejních cen. Stav zásob zboží na skladech se meziměsíčně snížil. Ve srovnání s dubnem loňského roku je důvěra v obchodě vyšší.

Důvěra podnikatelů ve vybraných odvětvích služeb (vč. bankovního sektoru) se meziměsíčně zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 4,4 bodu na hodnotu 106,7. Podíl podnikatelů pozitivně hodnotících současnou poptávku se výrazně zvýšil, poklesl ovšem podíl podnikatelů, kteří očekávají zvýšení poptávky v období příštích tří měsíců. Hodnocení současné celkové ekonomické situace se meziměsíčně zvýšilo. V historii zjišťování bezprecedentně vysoký počet podnikatelů očekává další růst cen v období následujících třech měsíců. Nejvíce respondentů ve službách (téměř 50 %) uvedlo, že v současné době nepociťuje žádné bariéry limitující produkci, přibližně 14 % respondentů ale limituje nedostatečná poptávka. Meziročně je důvěra ve službách vyšší.

Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se v dubnu snížila. Indikátor důvěry poklesl o 1,1 bodu na hodnotu 81,3. Podíl respondentů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace se opět mírně zvýšil a dosáhl svého historického maxima. Meziměsíčně se rovněž zvýšil počet respondentů hodnotících svou současnou finanční situaci hůře, než byla kdykoli v období předchozích dvanácti měsíců. Nového historického maxima dosáhl počet domácností, které se v období nadcházejících dvanácti měsíců obávají zhoršení své finanční situace. Mírně se snížil počet respondentů, kteří neplánují v období příštích dvanácti měsíců velké nákupy. Na historickém maximu se drží počet respondentů obávajících se dalšího růstu cen. V meziročním srovnání je důvěra spotřebitelů nižší.