Turisté Česku přinášejí 400 miliard ročně

CzechTourism se při zkoumání útrat turistů opřel o tři základní nástroje – GSM analýzu (tedy rozbor zbytkových dat z mobilních sítí), výzkum návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení a také tracking domácího a příjezdového cestovního ruchu.

Z výzkumu vyplynulo, že turisté (tedy ti, kteří v Česku alespoň jednou přenocovali) a výletníci (jednodenní návštěvníci) utratili v loňském roce za služby a produkty související s jejich pobyty a cestami více než 400 miliard korun. Z toho více než 170 miliard představovaly útraty domácích turistů a výletníků, téměř 231 miliard utratili turisté a návštěvníci zahraniční. Do jejich útrat byly započítány i výdaje uskutečněné před cestou (např. koupě letenek), které nemusely být vždy realizovány na území našeho státu a nemusely z nich profitovat jen tuzemské subjekty. Podívejme se na dnes zveřejněné údaje podrobněji a rozeberme útraty tuzemců a cizinců.

Pokud jde o návštěvníky domácí, jsou jejich útraty téměř přesně rozděleny mezi výletníky a turisty (nepatrně navrch mají výletníci, kteří loni utratili 85,57 mld. Kč. Nejvíce Češi loni utratili za cestování po kraji Jihomoravském (24,45 mld. Kč) a v Praze (23,39 mld. Kč). Zatímco na jihu Moravy měli významnější podíl turistů, v Praze šla většina útrat na vrub výletníků. Nejméně pak z domácích turistů a výletníků těžil kraj Karlovarský (4,68 mld. Kč).

Pohled do statistik týkajících se zahraničních návštěvníků vypovídá o absolutní (ale očekávané) dominanci Prahy, kde cizinci utratili 93,75 mld. Kč (z toho 77,61 mld. Kč turisté). Z blízkosti k hlavnímu městu těžil kraj Středočeský, který v žebříčku skončil na druhém místě – zahraniční návštěvníci v tomto regionu utratili 43,84 mld. Kč, přičemž drtivá většina útrat (34,09 mld. Kč) šla za výletníky – těmi byli z velké části turisté ubytovaní v Praze a mířící do Středočeského kraje na jednodenní výlety. Třetí příčka patřila kraji Jihomoravskému (17,91 mld. Kč), nejméně loni zahraniční turisté a výletníci utráceli v kraji Pardubickém (3,06 mld. Kč).

Podíváme-li se na data z hlediska typu návštěvníků, můžeme konstatovat, že výletníci jsou ekonomicky nejzajímavější pro Středočeský kraj (40,85 mld. Kč) a Prahu (33,25 mld. Kč), třetí příčka patřila kraji Libereckému (15,54 mld. Kč). Na opačném konci žebříčku se nacházel kraj Karlovarský, kde výletníci utratili jen 3,50 mld. Kč.

Turisté, tedy ubytovaní návštěvníci, byli největším zdrojem peněz pro hlavní město – loni zde utratili téměř trojnásobek v porovnání s jakýmkoli jiným krajem. Drtivá část útrat šla v Praze dle očekávání na vrub turistů zahraničních. Druhý nejvyšší objem útrat turistů byl loni zaznamenán na jižní Moravě, kde naopak měli nadpoloviční podíl turisté domácí. Podobně, byť v menších absolutních hodnotách, je možno hovořit o kraji Jihočeském, který obsadil třetí příčku. Nejméně pak z turistů profitoval kraj Plzeňský.

Do celkových útrat návštěvníků je pochopitelně potřeba kromě ubytování a stravování započítat i další položky. Detailní představu o výši útrat za jednotlivé komodity přináší následující tabulka.

Zdroj: CzechTourism

Cestovní ruch je zajímavým zdrojem financí pro městské a obecní kasy. Formou místního poplatku z pobytu si loni města a obce přišly na víc než 1,715 mld. Kč. A už s ohledem na to, že jde o finance, které v plné výši zůstávají obcím, je zarážející, že z celkového počtu 6 254 obcí poplatek vybírala jen necelá třetina! A v maximální možné výši (50 Kč za ubytovaného turistu za noc) poplatek vybíralo jen 56 obcí. Nejčastěji byl loni vybírán poplatek ve výši od 10 do 20 Kč za noc. Lze tedy říct, že velká část obcí se dobrovolně připravuje o příjmy z turismu.

V současnosti se vede debata o možném zvýšení maximální sazby místního poplatku z pobytu na 100 korun za osobu a noc. Odpůrci tohoto poslaneckého návrhu argumentují, že poplatek v této nové maximální výši by turisty odrazoval a stal by se brzdou rozvoje cestovního ruchu. Podle ředitele agentury CzechTourism Františka Reismüllera jsou však tyto obavy liché. Realita například italských Benátek podle něj ukazuje, že regulační efekt poplatku z pobytu je minimální – turisty od návštěvy atraktivního místa neodradí. Z hlediska cestovního ruchu by pak bylo dobré zahájit debatu o legislativním uchopení povinnosti reinvestovat alespoň část z prostředků vybraných formou místního poplatku z pobytu zpět do cestovního ruchu.

Výše zmíněná povinnost by byla jedním z kroků k nápravě situace v cestovním ruchu, který je v Česku silně podhodnoceným odvětvím. Přestože před volbami je cestovní ruch a jeho podpora často skloňovaným tématem a terčem slibů, všední realita oboru je poněkud jiná. Rozpočet, s kterým pracuje CzechTourism, v posledních letech sice průběžně mírně roste (letos se jedná o cca 400 mil. Kč), stále je na tom naše národní turistická centrála v porovnání s většinou konkurentů hůře. Jak informoval František Reismüller, v plánech pro příští rok pracuje CzechTourism s rozpočtem ve výši 562 mil. Kč. Na reálnou hodnotu budeme samozřejmě zvědavi i my…

Výše zmíněná data týkající se útrat turistů a výletníků poslouží národní turistické centrále při přípravě strategie pro roky 2026-2030, která by měla být veřejnosti představena zřejmě na začátku letošního října. „Strategie bude vycházet z toho, co jsme dělali dosud, nicméně jeden z důrazů, které by v té strategii měly zaznít, bude na vysvětlování přínosů cestovního ruchu lokálním komunitám. To je to něco, v čem cítím, že máme rezervy,“ uvedl František Reismüller a dodal: „A když říkám my, tak nemyslím jenom CzechTourism, ale obecně všechny aktéry v cestovním ruchu, ať už jsou to asociace, regiony, stakeholdeři a další.“

Zkrátka a dobře, vedle podpory příjezdového a domácího cestovního ruchu by v příštím období úkolem národní turistické centrály měla být také osvěta týkající se přínosů turismu. A možná i vysvětlování, že Česko se nepotýká s overtourismem, jak bývá občas prezentováno. V této souvislosti si Reismüller vypůjčil slova ředitelky italského touristboardu: „Neexistuje overtourism, jen špatný management turismu.“ Bude-li cestovní ruch správně uchopen a jeho přínosy budou místním komunitám náležitě vysvětleny, neměli bychom se podle ředitele CzechTourism dostat do situace, s jakou se nyní potýkají některé zahraniční destinace, jako třeba Barcelona. „A i když třeba bude v některých místech příval turistů větší, my na něj budeme připraveni a budeme z něj umět těžit,“ uzavřel Reismüller.