Jak dopadne obchodní boj „hegemonů“ Trendyol a Temu?
6. 8. 2024 09:00Obchodní a marketingové strategie aktuálně dvou zřejmě největších e-commerce platforem Temu a Trendyol, které dobývají Evropu nabízí velmi zajímavý pohled,...
Po pandemii covidu-19 se podnikatelé v cestovním ruchu musejí připravit na další složité období. Rostoucí ceny energií, očekávaný pokles poptávky a případná další pandemická vlna mohou pro řadu subjektů z oblasti turismu vyústit v existenční problémy. Zejména provozovatelé lázní a horských středisek proto volají po stabilizaci a zastropování cen energií pro velkoodběratele či jiném jasném řešení energetické krize. Vyplynulo to z vyjádření zástupců některých profesních svazů na dnešní tiskové konferenci v Praze.
Heslem dnešních dnů je energetická krize. Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila může být jednou z cest k jejímu řešení podpora cestovního ruchu. „Česká ekonomika je energeticky velmi náročná, a to i ve srovnání s takovými průmyslovými zeměmi, jako je Německo. Cestovní ruch a služby obecně přitom spotřebovávají polovinu energie v porovnání s průmyslem,“ uvedl Navrátil. Připomněl zároveň, že Češi v uplynulých letech za kulturu, rekreaci, restaurace a hotely utráceli v evropském kontextu nadprůměrně, nyní ale zřejmě musejí podnikatelé v turismu počítat s tím, že poptávka v důsledku rostoucích nákladů domácností poklesne. A to přes to, že výhled pro podzimní měsíce je ještě relativně optimistický – z analýzy Institutu turismu agentury CzechTourism vyplynulo, že podzimní dovolenou plánuje 53 procent Čechů, což je jen o 2 procenta méně než před rokem. Zároveň čeští občané počítají s mírně vyššími výdaji na cestovní služby. David Navrátil naznačil i jednu z možných cest z krize: „Zkušenosti ukazují, že ačkoli Češi v době recese šetří, mají stále rádi luxusní produkty za dostupné ceny. Jedním z takových typických produktů jsou třeba rtěnky. Je třeba se zaměřit na to, aby tak lidé vnímali i služby cestovního ruchu.“
Podpora cestovního ruchu je samozřejmě v gesci agentury CzechTourism. Její ředitel Jan Herget k současné situaci poznamenal, že hnacím motorem turismu v Česku jsou nyní domácí hosté. „I proto roste význam slevových a zážitkových karet, turistických balíčků či voucherů, které provozovatelé turistických atrakcí nabízejí ve spolupráci s veřejnou správou či akademickým sektorem,“ uvedl Herget s tím, že přehled najdou zájemci na portálu Kudy z nudy. „Bohužel ale platí, že se podnikatelé v cestovním ruchu u nás musí připravit na hodně drsný podzim a zimu kvůli neúnosně vysokým cenám energií,“ dodal.
Velké obavy mají z blížící se zimy hlavně provozovatelé skiareálů a lázeňských zařízení. V obou případech se jedná o energeticky náročné provozy, představitelé příslušných profesních svazů proto volají po urychleném řešení energetické krize. „Mezi provozovateli skiareálů panuje uvědomění, že maximální možné zdražení pro tuto sezónu je 10–25 procent, a to zejména vzhledem k tomu, že dojde k poklesu koupěschopnosti obyvatelstva v důsledku energetické krize,“ upřesnil prezident Asociace lanové dopravy Jakub Juračka. „Pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velkoodběratele, hrozí omezení provozu v lyžařských střediscích, což by zásadně negativně poznamenalo zaměstnanost a životaschopnost horských obcí a celých regionů,“ uvedl ředitel Asociace horských středisek Libor Knot. „Turismus není volnočasová aktivita, ale regulérní hospodářské odvětví. Musíme mít na paměti, že jedna koruna utracená návštěvníkem skiareálu generuje dalších sedm korun v údolí. Hrozí tedy ‚vypnutí‘ cestovního ruchu v celých údolích – horská střediska jsou provázána s hotely, restauracemi, půjčovnami, školami a dalšími službami,“ přitakal Jan Herget.
Velké obavy ze sociálně-ekonomické situace vyjadřují i provozovatelé lázní a lázeňská místa. Už covid-19 tuto oblast velmi zasáhl – 571 tisíc lidí, kteří do lázní přijeli v roce 2021, znamenalo pokles návštěvnosti ve srovnání s rokem 2019 o 35 procent. Samotní provozovatelé lázní říkají, že jim teď chybí hosté z Ruska a Německa. Je také vyšší podíl mladších návštěvníků, kteří však do lázní jezdí na kratší dobu.
„Během covidu-19 menším lázním významně pomohly státní vouchery programu COVID – lázně, které spolu s mnoha aktivitami lázní přilákaly mladší klientelu. Ta ale tradiční starší pacienty nahradit zcela nedokáže. Obavy z koronaviru jsou tady stále, a navíc zejména na západě Čech nám chybí klientela ze zahraničí,“ řekl prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha a dodal: „Jako zdravotníci, jejichž ceny jsou věcně či absolutně zastropovány již od devadesátých let, nechápeme, proč vláda tak dlouho otálela se stejným zastropováním cen a zisků energobaronů. V pondělí oznámené zastropování, vítáme, byť nejspíš nezabrání řadě zimních uzavírek našich provozů, které jsou energeticky velmi náročné. Způsob, jakým se ceny energií tvoří, je vzhledem k jejich významu pro fungování a zdraví společnosti absurdní. Jejich regulace je nezbytná.“
„Lázně nyní zcela stojí na domácí klientele,“ připomněl viceprezident Svazu léčebných lázní ČR Martin Plachý a dodal, že tomu tak bude i v příštím roce, který z pohledu provozovatelů lázní označil za klíčový. „Budeme svědky obrovského tlaku na náklady, na druhé straně ale dojde ke snížení poptávky. Lidé budou volat po levnějších produktech a do lázní budou přijíždět na kratší dobu,“ nastínil nejbližší budoucnost oboru. „Záleží na tom, jak se podaří zastropovat ceny energií pro firmy a zda propady, ke kterým dojde, budou snesitelné nebo fatální. A zásadní bude, jestli se podaří znovu přilákat zahraniční klientelu, která lázním citelně chybí,“ dodal s tím, že bez zastropování cen energií nemusí být tuzemský produkt cestovního ruchu v západoevropském kontextu konkurenceschopný.
Podobné názory má i Sdružení lázeňských míst ČR. Jeho předseda Jan Kuchař řekl: „Lázeňské samosprávy a provoz jsou spojené nádoby, jedno bez druhého nemůže existovat. Lázně mají nezastupitelnou roli v českém zdravotním systému, pomáhají zejména v oblasti prevence lidského zdraví. Je třeba společně hledat cesty, jak lázeňství pomoci a dostat se tak z aktuální energetické krize.“
V aktuální situaci samozřejmě pomůže i to, když do Česka bude jezdit a utrácet u nás víc zahraničních turistů. V tomto směru podává podnikatelům CzechTourism pomocnou ruku. Již zítra spustí druhou část on-line kampaně v zahraničí. Vycházet bude z dlouhodobého konceptu „tradice“ – Přijeďte zažít tradiční i nové. Bude se věnovat gastru, sklu, pivu, turistickým trasám, lázním, Vánocům a zimě na horách. Celkový rozpočet dosahuje 44 mil. Kč. Kampaň poběží do 15. listopadu ve 14 zemích vybraných podle bonity. Jarní vlna se konala od 12. května do 12. července a při investici cca 13,2 mil. Kč do Facebooku a Instagramu a cca 8,5 mil. Kč do sítě Teads zasáhla podle informací agentury CzechTourism téměř 100 milionů lidí.