Dvě pětiny zaměstnanců budou žádat o zvýšení platu

Nový Barometr zaměstnanců ukázal, že rostoucí náklady domácností a očekávané utahování opasků se promítají i do požadavků, které budou mít lidé pro letošní rok na své zaměstnavatele. 39 % zaměstnanců si tak plánuje říct v zaměstnání o více peněz. Požádat o přidání se přitom chystají především muži, lidé s více podřízenými a obecně také lidé z Moravy.

„Mnoho firem je však aktuálně na hranici svých mzdových možností a navíc se obává dalšího vývoje pandemie i růstu ostatních nákladů, ať už jde o ceny energií nebo materiálů,“ popisuje Stéphane Nicoletti, CEO společnosti Up Česká republika, a dodává: „Zároveň si však firmy s ohledem na stav pracovního trhu potřebují zaměstnance udržet. Lze proto očekávat, že se jim budou snažit vyjít alespoň částečně vstříc a hledat možnosti, jak zaměstnancům přilepšit.“

Druhým nejčastěji zmiňovaným požadavkem zaměstnanců pro rok 2022 bude podle Barometru navýšení firemních benefitů. Právě ty mohou poskytnout zaměstnancům dodatečné prostředky například na hrazení volnočasových aktivit či zdravotních potřeb. „Domácnosti se snaží s ohledem na nejistou situaci více šetřit a škrty v rodinném rozpočtu se často týkají právě volnočasových aktivit, a to nejen u generace rodičů, ale i dětí. Benefity jim tak mohou pomoci udržet vyhrazený rozpočet právě na koníčky,“ dodává Nicoletti.

Kromě navýšení stávajících benefitů se požadavky zaměstnanců mohou týkat i přidání zcela nových benefitů. Aktuálně je i s ohledem na pandemii v kurzu zejména péče o duševní zdraví. „Skrze naší kartu eBenefity začali mnozí zaměstnavatelé v rámci benefitů nabízet možnost konzultace s psychologem online nebo různá školení a kurzy technik ke zvládání stresu. Zejména u manažerských pozic pak evidujeme růst zájmu o koučink,“ popisuje Petra Prchlíková, obchodní ředitelka Up ČR.

Třetí nejfrekventovanější poptávkou zaměstnanců bude letos umožnění hybridního pracovního režimu. Tedy takového režimu, který umožní zaměstnanci pracovat jak z domova, tak i v místě zaměstnání, v závislosti na aktuální situaci a potřebách zaměstnance. I tento požadavek může však pro zaměstnavatele znamenat dodatečné náklady.

„Zaměstnavatelé většinou těmto žádostem vycházejí vstříc, málokdy si ale uvědomují, že hybridní režim znamená i nové náklady. Může jít o náklady na využívání vlastního notebooku nebo mobilního telefonu, spotřebovaná data, ale třeba i o zvýšenou spotřebu energií při práci z domova. Čím dál tím více se přitom z trhu ozývá, že i s hrazením těchto nákladů by měl pomoci zaměstnavatel,“ popisuje Prchlíková.

Z dalších požadavků zmiňují zaměstnanci navýšení podpory stravování. Zájem o něj je dokonce častější než o navýšení podpory vzdělávání. To může souviset i s prudce rostoucími cenami obědů. Zatímco zaměstnanci dnes dostávají nejčastěji příspěvek na stravování ve výši okolo 100 korun, průměrné ceny obědů se pohybují výrazně výše.

Růstu příspěvku na stravování by mělo pomoci i aktuální navýšení daňově optimální hodnoty stravenky. Ta činí podle současné vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí už 150 korun. „Účelové příspěvky na stravování patří stále k nejoblíbenějším benefitům. Jedním z důvodů je daňové zvýhodnění, díky kterému jsou až o polovinu výhodnější, než kdyby zaměstnanci dostali o stejnou částku vyšší mzdu,“ říká Prchlíková.

Na okraji zájmu zaměstnanců je naopak podpora za očkování proti koronaviru. Žádat o ni plánuje v letošním roce jen 5 % zaměstnanců. Ještě méně budou letos zaměstnanci usilovat o získání vyšší pracovní pozice. O povýšení plánují požádat jen 3 % respondentů.