Pondělí 15. července 2024
ikona hodiny20. 2. 2023 10:20

Lidé jsou unavení a demotivovaní, pocítí to i firmy

Vynucené úspory negativně dopadají na psychiku týmů

Současným světem otřásá jedna krize za druhou. Na pandemii koronaviru plynule navázal válečný konflikt, současně s ním se rozjelo prudké zdražování energií a nyní Českem zmítá rekordní inflace. Výrazný pokles reálných mezd již donutil k podstatnému omezení výdajů tři čtvrtiny zaměstnanců. Nejčastěji lidé šetří na dovolených, stravování v restauracích a kultuře. Náročná doba má u mnohých za důsledek zhoršení jak fyzické, tak i psychické kondice, únavu i nízkou motivaci, a stále výrazněji se promítá i do pracovního světa. Jak reagují zaměstnavatelé a co mohou dělat?

Jana Klusáčková autor

Foto: Shutterstock.com Pohoda a psychické zdraví v pracovním týmu – nová výzva pro firmy Foto: Shutterstock.com

Dle dat ČSÚ vzrostly meziročně spotřebitelské ceny v lednu o 17,5 %, maloobchodní tržby poklesly v prosinci již osmý měsíc v řadě a reálná mzda klesla ve třetím čtvrtletí 2022 meziročně o téměř 10 %. To je jen několik ukazatelů, které odráží současnou ekonomickou krizi v Česku. Dle výsledků aktuálního průzkumu Barometr zaměstnanců společnosti Up Česká republika mezi více než 1 000 respondenty tuzemských firem a organizací nesáhla zatím k úsporám pouhá čtvrtina dotazovaných. Ostatní museli v některých položkách domácího rozpočtu výrazně snížit výdaje.

Zdroje energie vysychají

Nejčastěji Češi začali šetřit na dovolených, současná situace donutila k úsporám 30 % dotazovaných. Téměř shodný počet omezil víkendové či večerní návštěvy restaurací a stejně tak lidé podstatně snížili výdaje do kultury. Pětina se pak vzdala investic do svých koníčků. Z výsledků je patrné, že lidé jsou v rámci úspor nuceni opouštět možnosti, které jim v obtížné době pomáhali rozptýlit se, přijít na jiné myšlenky a načerpat energii. Není potom divu, že zejména po psychické stránce začínají strádat. 3 z 10 zaměstnanců uvádí, že se zhoršila jejich psychická pohoda, dalších 16 % pak cítí kromě psychického i fyzické nepohodlí.

„Pokud jde o aktuální psychické rozpoložení zaměstnanců, v první řadě můžeme sledovat enormní únavu, pod kterou jsou stále ještě podepsány dva roky pandemie a třetí rok války i velkých ekonomických výzev v podobě inflace, které znamenají pro mnoho firem potřebu restrukturalizace,“ popisuje koučka Cristina Muntean a dodává: „To vše se promítá do mentálně-emočního stavu lidí. Vidíme, jak jsou unavení, jak potřebují přestávky, jak potřebují dovolené a jak využívají volna například během státních svátků, aby vypnuli a načerpali chybějící síly.“ 

Únava z vyčerpání

Podle Jiřího Horáčka z Národního ústavu duševního zdraví se za rok 2021 zvýšil dvojnásobně až trojnásobně počet lidí s depresivní poruchou, úzkostnými či neurotickými potížemi. Přibývá také lidí, kteří v posledních letech poprvé v životě navštívili terapeuta. Svůj výrazný podíl na této situaci má nejistota, která působí z fyziologického hlediska na organismus stejně jako stres, a která se projevuje například tím, že lidé nejsou schopni odhadnout, co se bude dít v nejbližších dnech.

Absence možnosti načerpat energii a současně zvyšující se stres a obavy z nedostatku peněz se promítají i do situace na pracovišti. Dle výsledků Barometru pociťuje 60 % zaměstnanců větší únavu v práci a shodný počet uvádí, že jsou v důsledku nucených škrtů v rozpočtu méně motivovaní, třetina lidí se také hůře soustředí na práci. „Finanční jistota je pro člověka jednou ze základních potřeb, stejně jako dostatek jídla, bezpečné prostředí pro život a bydlení. Jejich nedostatek vyvolává u lidí mimo jiné silnou nervozitu, úzkostné stavy či pocit marnosti,“ uvádí Markéta Prunerová, lektorka a koučka z MgC Group.

Jak odhalit problém?

I když je situace poměrně dramatická, mnozí zaměstnavatelé stále nemají o situaci a problémech svých zaměstnanců přehled. Také HR ředitelé a HR manažeři se doposud měřením spokojenosti nebo zjišťováním názorů svých lidí příliš pravidelně nezabývali. Často to tak bylo z důvodu organizační náročnosti, složitého vyhodnocování nebo kvůli prosté absenci vhodných nástrojů. „Na popud samotných firem jsme proto v rámci platformy Můj Up nedávno vyvinuly moduly Měření spokojenosti a Anketa, které HR oddělení umožňuje mít stálý přehled o spokojenosti zaměstnanců a komunikovat s nimi o jejich potřebách a přáních,“ vysvětluje Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up ČR, kterou experti už v roce 2021 zařadili mezi top fintechy v Česku.

Zdroj: Průzkum Barometr zaměstnanců 2/2022, Up Česká republika Vliv omezení výdajů v určitých oblastech na fyzickou a psychickou kondici Zdroj: Průzkum Barometr zaměstnanců 2/2022, Up Česká republika

Nové cesty k odměňování

Jak ale pomoci zaměstnancům, když samotné firmy jsou dnes již na hranici mzdových možností a současně HR manažeři a ředitelé očekávají ze strany zaměstnanců další tlak na zvýšení odměňování? Podle Barometru zaměstnanců se chystá v následujících týdnech požádat svého zaměstnavatele o zvýšení platu třetina lidí a pokud jim nebude vyhověno, desetina zvolí radikální řešení a odejde. Více než čtvrtina sice plánuje v zaměstnání zůstat, ale současně se začne poohlížet po jiném místě.

„Je evidentní, že pokud má firma nadále prosperovat a udržovat si kvalitní motivované a angažované zaměstnance, musí hledat cesty, jak současné výpadky zaměstnancům kompenzovat a zmírňovat negativní dopady krize na jejich fyzický i psychický stav, které úzce souvisejí i s atmosférou na pracovišti a chutí do práce,“ říká Nicoletti a dodává: „Jednou z takových cest, které v naší motivační platformě Můj Up vnímáme, je přenastavení mixu odměňování v rámci firmy. Volnočasové benefity nebo účelové výhody mohou podpořit právě odpočinek a motivaci zaměstnanců. Pro firmu se zase díky daňovému zvýhodnění a minimálním nárokům na administrativu jedná o úspornější a efektivnější nástroj, než je navýšení mezd.“

Životní nouze ruku v ruce s nemocemi

Současná krize nepřináší pouze duševní strádání. Její důsledky dopadnou také na fyzickou kondici Čechů. Již 20 % lidí pociťuje v této souvislosti negativní změny. Zejména kardiologové se obávají, že bude sílit „epidemie“ srdečních selhání. Podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta se na pacientech s nemocným srdcem či cévami již podepsala covidová pandemie – zhoršila se kontrola krevního tlaku, cholesterolu i cukrovky. Současná krize je dalším rizikem. Například podle již zmíněného Barometru přestalo v důsledku škrtů v rozpočtu 30 % lidí nakupovat lepší potraviny. Více než pětina pak omezila všednodenní návštěvy restaurací, kde si doposud mohli pravidelně dopřávat kvalitní oběd.

„Dopad preferencí levnějších, avšak nekvalitních potravin na lidské zdraví je zřejmý. Omezení pravidelných obědů v rámci pracovní doby má navíc ještě další důsledek. V pracovní době chybí prostor, při kterém zaměstnanec na chvíli vypne, pročistí si hlavu a v neposlední řadě u společných obědů s kolegy utuží vztahy a posílí se vazby ve firmě,“ vysvětluje Nicoletti a dodává: „Právě v oblasti stravování hraje účelová podpora zaměstnavatele klíčovou roli a měla by být považována za standard, samozřejmě v adekvátní výši.“

Optimální hodnota stravenky se využívá minimálně

Stále ale platí, že většina firem nominální hodnotu stravenek v důsledku rekordní inflace zatím nezvýšila. Oproti roku 2021 se dle dat z eStravenky k tomuto kroku odhodlala jen necelá pětina firem. Současnou optimální hodnotu stravenky 194 korun má ale minimum lidí, jen vyšší hodnotu eStravenky než 150 korun mají reálně pouze jednotky procent zaměstnanců a velká většina zaměstnanců disponuje příspěvkem na stravování, jenž zdaleka nepokrývá průměrnou cenu poledního menu v českých restauracích, která se nyní pohybuje nad 180 korunami.

Tvořit budoucnost již nyní

Nelze předpokládat, že v následujících měsících dojde po ekonomické stránce k výraznému zlepšení. Současně je nutné připustit si, že důsledky současné krize ještě nějakou dobu ucítíme, a přijmout, že se stále budou objevovat nové, pro nás doposud neznámé problémy a výzvy. Pokud má firma v budoucnu uspět, je nutné přijmout již nyní veškerá možná opatření k tomu, aby se v ní lidé cítili dobře.

„Dopad krizí na pracovní kolektivy je neoddiskutovatelný. Osobní problémy lidí se kvůli nim prohlubují a o efektu stmelování, který zafungoval třeba na začátku pandemie nebo války, nemůže být řeč. Lidé spíše řeší své vlastní problémy a potřeby, až pak problémy týmu nebo firmy. Zásadní a nezbytné je, aby manažeři nešetřili na klíčových strategických věcech, jakou je zdraví a osobní rozvoj zaměstnanců. Protože pokud jsou zaměstnanci nemocní, fyzicky nebo duševně, a zhroutí se, pak se začne rozpadat i celá firma,“ dodává závěrem Cristina Muntean.

Články autora Jana Klusáčková

Nejnovější články

Aktuality
Originalita v kultuře: Symfonie zednářů, Mozart i Ellington

Každý zná osm tónů stupnice, ale jen genius...

Téma LVHF 2024 se odráží i v programu...

Na svůj osobní seznam výjimečných zážitků 2024 si...

Hudba a zednářství mají silné pouto. Jak silné...

Aktuality
Průzkum v Českém Švýcarsku: Národní park je dobrý soused

„Jsou to dva roky, co Národní park České...

„Jak ukazuje hned několik výsledků z reprezentativního šetření,...

Z dotazování vyplynulo, že většina obyvatel obcí národního...

Aktuality
Jak vypadá zaměstnavatel snů podle Čechů?

Pro někoho to může být samozřejmost, ale výplata...

Samotné peníze, ať už jakkoli vysoké, ale nestačí....

Ve vlastním zájmu zaměstnavatelů by mělo rozhodně být...

Role skvělého zaměstnavatele ale tímto nekončí. 87 %...

Pátým pilířem super zaměstnavatele je péče o firemní...

Nejnovější Expertní pohled

Analýzy
Firmy se na nový zákon o kyberbezpečnosti příliš nechystají

Průzkumu se od letošního února do dubna zúčastnilo...

Průzkum také ukázal, že IT experti odpovědní za...

Průzkum se dále zaměřil na rozpočet společností pro...

Pouze 41 % dotázaných firem plánuje využít možnost...

Cestovní ruch
Základní tipy pro kyberbezpečnost na cestách

Kybernetická hygiena je jako ta osobní – základem...

Nejdůležitějším bodem v ochraně proti kybernetickým útokům je „záplatovat“...

Připojení k veřejné Wi-Fi s sebou nese rizika, zejména...

Analýzy
Průzkum CBRE: Věřitelé v Evropě jsou otevřeni podnikání

„Celkem 63 % respondentů předpokládá zvýšení úvěrové aktivity....

Průmyslové nemovitosti a projekty nájemního bydlení jsou nejvíce...

Dvě třetiny dotázaných předpokládají, že požadavky na poskytování...