Chytrá a zelená města zvyšují svou atraktivitu i hodnotu

Podle 37 % developerských společností má veřejný prostor a kvalita jeho provedení klíčový vliv na atraktivitu projektu u zájemců o bydlení. Většina developerů (57 %) si myslí, že si takové projekty ve městech lépe najdou své investory a zvýší hodnotu samotného developerského projektu. Za největší problém označily téměř tři čtvrtiny dotázaných (71 %), že realizace chytrých technologií a modrozelené infrastruktury vyžaduje vysoké investiční náklady. Vyplývá to ze Studie developerských společností 2023/H2 zpracované analytickou společností CEEC Research.

Chytrá a zelená města jsou investiční koncepty, které se stávají stále důležitějšími v reakci na rychlý růst městské populace a zhoršující se environmentální problémy. V dnešním světě, kde cirkulární ekonomika a udržitelnost zaznamenávají rostoucí prioritu ve společnosti, se stává důležitým prvkem i v oblasti developerských projektů.

Poměrně vysoké číslo, 85 % dotázaných českých developerů, vědomě zařazuje prvky modrozelené infrastruktury a udržitelnosti při plánování veřejného prostoru do svých projektů bydlení. Naopak zůstává 15 % developerů, kteří ve svých plánech neberou tato hlediska v úvahu.

„Udržitelnost ve výstavbě a zohlednění evropských přístupů k ESG bylo dříve u investic v České republice opomíjeno. Jedná se přitom o důležitý faktor, který v dlouhodobém horizontu bude hrát čím dál větší roli,“ upozorňuje Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj.

Zelené plochy, jako například parky, veřejné zelené prostranství a podobně, jsou přitom dnes běžnou součástí projektů u většiny developerů (94 %). Taková prostranství mají za úkol zlepšit kvalitu ovzduší, regulovat teplotní výkyvy či zvyšovat samotnou atraktivitu daných lokalit.

Podle dotázaných developerských společností (37 %) má veřejný prostor a kvalita jeho provedení v projektu klíčový vliv na atraktivitu projektu pro zájemce o bydlení. Nadpoloviční většina (54 %) respondentů je toho názoru, že kvalita veřejného prostoru na atraktivitu projektu sice vliv má, ale při rozhodování zákazníka se nejedná o zásadní faktor. Pouze malé procento dotázaných (9 %) se domnívá, že tento faktor má na atraktivitu projektu minimální vliv.

„Jsem velmi rád, že se u nás čím dál častěji daří realizovat modrozelená opatření ve veřejném prostoru. Nesmíme zaspat v adaptačních a migračních opatřeních nejen v krajině, ale i ve městech,“ říká Petr Hladík, ministr životního prostředí, a doporučuje: „Aktuálně jsou otevřeny dvě výzvy, kde podporujeme komplexní úsporné projekty na veřejných budovách. Žadatel může čerpat dotaci s mírou podpory od 40 do 70 procent. Díky tomu mohou školy, nemocnice, úřady a další veřejné budovy získat prostředky na zateplení, modernizaci osvětlení, instalaci fotovoltaiky, zelené střechy či zachytávání, úpravu a rozvod srážkových a šedých vod nebo dobíjecí stanici pro elektromobily a další.“

Investiční koncept chytrého a zeleného města volí developeři s dlouhodobým zájmem o zlepšení udržitelnosti výstavby a životního prostředí. Nadpoloviční většina 57 % dotázaných developerů si myslí, že si takové projekty lépe najdou své investory, a 54 % jich je přesvědčeno, že chytré technologie a investice do modrozelené infrastruktury zvyšují hodnotu samotného developerského projektu.

Překvapivým zjištěním je, že necelá polovina dotázaných developerů označuje při realizaci chytrých a zelených měst za problematickou komunikaci mezi developery a obcemi, neboť nevidí plnou podporu a dostatečnou spolupráci ze strany místních úřadů a samospráv (43 %).

„Bytová výstavba ve městech stojí na investiční aktivitě soukromých developerů, proto je pro společnost důležité vědět, jak developeři uvažují, jak chtějí v metropolích zlepšit kvalitu života jejich obyvatel. Hlavní město Praha má svůj klimatický plán, v němž si dalo za cíl snížit emise CO2 o 45 % do roku 2030. Bez spolupráce developerů nebudou vznikající adaptační strategie měst na klimatickou změnu fungovat. Je proto velmi důležité, aby se podařilo najít společnou řeč mezi developerem a samosprávou města při plánování opatření ve veřejném prostoru,“ vysvětluje Michal Vacek, výkonný ředitel CEEC Research.

Chytré město je takové, které využívá moderní technologie a digitalizaci pro zlepšení kvality života svých obyvatel. Chytrá města sbírají data z různých senzorů a IoT zařízení, aby monitorovala různé aspekty, jako jsou doprava, energetická účinnost, bezpečnost a kvalita ovzduší. Chytrá města se snaží optimalizovat dopravní systémy, což zahrnuje inteligentní dopravní světla, sdílenou mobilitu a podporu pro elektrická vozidla. Chytrá města akcentují energetickou úspornost budov a infrastruktury, například pomocí energetického managementu a obnovitelných zdrojů energie.

Zelená města jsou investiční koncept, který klade důraz na ochranu životního prostředí a udržitelnost. Jsou spojena s investicemi do zelené infrastruktury, jako jsou parky, zahrady a stromy, které zlepšují kvalitu ovzduší a poskytují obyvatelům lepší místo pro život a odpočinek. Snaží se současně omezit emise skleníkových plynů podporou veřejné dopravy nebo cyklistických tras. Investují do energetické účinnosti v budovách. Kladou důraz na recyklaci a správu odpadů, což snižuje negativní dopady na životní prostředí.

Spojením těchto dvou konceptů, chytrých a zelených měst, mohou developeři ve spolupráci se samosprávami přispět ke vzniku městských částí, které budou ekologicky šetrné, energeticky efektivní, a zároveň nabízejí vysokou kvalitu života svým obyvatelům. Tyto trendy mají za cíl zlepšit život v městských oblastech a přispět k ochraně životního prostředí.

„Udržitelnost ve výstavbě znamená vyšší míru zodpovědnosti stavebníka za své chování vůči společnosti. Každá stavba ovlivňuje veřejný prostor a ten by měla ovlivňovat v pozitivním slova smyslu. Karlovarský kraj se snaží většinu velkých plánovaných investic připravovat v souladu s principy udržitelné výstavby,“ říká Petr Kulhánek, hejtman Karlovarského kraje.

Výzvou však zůstává realizační náročnost takových projektů a také údržba těchto chytrých technologií a zelených opatření, která se může prodražit a způsobit finanční nedostupnost takového bydlení. Uvědomují si to také zástupci samospráv, kterým údržba veřejných prostranství a provoz technologií generuje mandatorní výdaje. „To nezmenšuje důležitost investování do kvality veřejného prostoru, která má významný vliv na atraktivitu a úspěch developerských projektů. Je třeba hledat rovnováhu mezi udržitelností, inovací a finanční efektivitou,“ dodává Michal Vacek.

Menší část dotázaných (17 %) je toho názoru, že překážkou k zařazení zelených prvků do developerských projektů může být nedostatek odborných znalostí nebo dostupných technologií. Necelé tři čtvrtiny dotázaných developerů (71 %) si myslí, že realizace chytrých technologií a údržba modrozelených prvků vyžaduje vysoké investiční náklady, což z jejich pohledu představuje největší problém. Budoucí zájemci o takové bydlení se budou rozhodovat, zda zaplatí na začátku sice větší finanční prostředky, ale získají za to vyšší životní komfort a nižší energetické a další provozní náklady na takové bydlení.

Údaje vychází ze Studie developerských společností 2023/H2 zpracované analytickou společností CEEC Research, které byly prezentovány při příležitosti diskusního setkání Ideová snídaně o investičním rozvoji měst a obcí, které se konalo 4. října 2023 v Centru architektury a městského plánování v Praze. Studie bude v plném znění zveřejněna od 12. října na www.ceec.eu.