Jsou líní a neloajální. 3 pracovní stereotypy o generaci Z

Pro pochopení generace Z je nezbytné analyzovat kontext, který ji formoval. Jedná se o první generaci, která vyrůstala s internetem a chytrými telefony jako přirozenou součástí života.Svět, ve kterém dospívali, byl plný finanční nejistoty. Zažili globální ekonomickou krizi v roce 2008, kdy jejich rodiče přicházeli o práci a hodnota aktiv se zhroutila.Následně se do dospělosti plně ponořili uprostřed pandemie COVID-19, jednoho z největších ekonomických a sociálních šoků 21. století.

„Tyto otřesy vedly k přehodnocení tradičních pracovních modelů a k pragmatičtějšímu pohledu na svět, kde celoživotní loajalita k jedné firmě už není vnímána jako bezpečná sázka,“ říká Ela Honická, HR ředitelka v Up Benefity, který se v Česku věnuje péči o zaměstnance již 30 let.

V souvislosti s generací Z zaznívají často stereotypy, které ji vykreslují jako línou, neloajální nebo příliš závislou na technologiích. Realita ale podle Ely Honické není tak černobílá:

• Stereotyp o lenosti: Zástupci generace Z nejsou líní, spíše jsou pragmatičtí a hledají práci, která dává smysl. Jsou ochotni pracovat přesčas a tvrdě, ale pouze v případě, že jejich úsilí přináší osobní hodnotu nebo má pozitivní dopad na komunitu. Oproti starším generacím odmítají kulturu přepáleného výkonu, kterou vnímají jako toxický symbol vedoucí k vyhoření, nikoli k jistotě.
• Stereotyp o neloajálnosti: Generace Z nejčastěji mění zaměstnání, ale důvodem není nedostatek loajality. Spíše se jedná o „lovce růstu“, kteří aktivně hledají příležitosti pro svůj profesní a osobní rozvoj. Důvodem k odchodu je u nich často spíše omezená možnost kariérního růstu než nízká mzda, i když i ta hraje důležitou roli.
• Stereotyp o závislosti na telefonu: Generace Z jsou digitální domorodci, kteří technologie ovládají. Digitální nástroje jsou pro ně přirozenou součástí vzdělávání. Technologie nevnímají jen jako nástroj pro zábavu, ale jako prostředek k vyrovnávání rozdílů a řešení problémů.

Při pohledu na klíčové hodnoty a motivace generace Z se objevuje zajímavý paradox. Některé průzkumy uvádějí, že pro ně jsou duševní pohoda a rovnováha mezi pracovním a osobním životem (work-life balance) důležitější než plat, zatímco jiné studie naznačují, že finance jsou pro ně klíčovým faktorem, a to více než pro starší generace.

Tato zdánlivá rozporuplnost má hluboké kořeny. Finanční nejistota, rostoucí ceny bydlení a studentské dluhy jsou pro mladé lidi velkým zdrojem stresu a mohou vést k vyhoření již v raném věku. Na rozdíl od starších generací, které často obětovaly vše pro kariéru, aby pak o práci přišly, generace Z ví, že tvrdá práce nezaručuje jistotu.

„Proto pro ně není finanční stabilita a duševní pohoda protipólem. Potřebují vydělávat dost na to, aby si mohli zajistit bydlení a základní životní potřeby, a zároveň si chtějí chránit své duševní zdraví,“ říká Honická. Pro tuto generaci je zásadní mít kontrolu nad svým časem a kariérou. Flexibilní pracovní režimy nebo vedlejší projekty jsou proto pro ně způsobem, jak si zajistit finanční stabilitu, aniž by museli přijmout tradiční korporátní model.

Příchod generace Z na pracovní trh není hrozbou ani problémem, který by se měl řešit ústupky. Je to katalyzátor pro modernizaci a inteligentní adaptaci pracovního prostředí. Pochopení, že jejich hodnoty nejsou zhýčkaností, ale logickou reakcí na ekonomickou nejistotu, technologickou revoluci a zkušenosti předchozích generací, je prvním a nejdůležitějším krokem.