Ekonomická aktivita klesá, inflace ale ještě zesílí

Pojďme se tedy na výhled do nejbližších měsíců podívat s experty České spořitelny. Jak se bude pravděpodobně vyvíjet česká ekonomika ve svých hlavních parametrech?

Česká národní banka

Pro zbytek letošního roku čekáme stabilitu úrokových sazeb. Tímto směrem působila i tisková konference ČNB po zářijovém zasedání, když pro listopadové zasedání očekává ČNB buď stabilitu sazeb nebo jejich zvýšení, pokud by inflační tlaky zesílily. Podle naší zářijové prognózy čekáme první snížení sazeb v únoru. Aktuální rizika jdou směrem k pozdějšímu prvnímu snížení sazeb (květen či červenec), nicméně vzhledem k tomu, jak dynamický je aktuální vývoj světové ekonomiky, je na přesnější časování začátku snižování sazeb ještě brzy. Záležet bude na vývoji války na Ukrajině, vývoji globální ekonomiky (očekávané zpomalení), měnové politice ECB, vývoji cen energií či českých mezd.

Inflace

Vývoj inflace pro zbytek letošního roku je zatížen výraznou nejistotou, která plyne z vývoje cen energií a později pak způsobu vládní podpory domácnostem (zastropování cen a jeho dopad do inflace). V září a říjnu pravděpodobně dochází ke značnému růstu cen energií, ke kterému se v září přidaly také ceny potravin. Proto inflace znovu pravděpodobně povyskočí nahoru. Naopak z důvodu poklesu reálných mezd a vysokých plateb za energie slábnou domácí poptávkové tlaky. To se pak spolu s vlivem srovnávací základny v inflaci výrazněji projeví na konci roku a především pak v roce 2023. Ceny průmyslových výrobců meziměsíčně dále rostou, především kvůli zvyšujícím se cenám energií. Opačným směrem ale působí pozvolný pokles cen ropy. V meziročním vyjádření dochází ke zpomalování inflace cen průmyslových výrobců, především z důvodu srovnávací základy. Pro další měsíce by navíc mohla ještě klesnout cena ropy a dalších komodit.

Průmyslová produkce, maloobchodní tržby a obchodní bilance

V následujících měsících očekáváme meziměsíční poklesy průmyslové produkce, které budou ovlivněny vysokými cenami energií a postupně také ochlazením zahraniční poptávky. V meziročním vyjádření může být ale růst produkce ještě nějakou dobu kladný, což bude ovlivněno především vývojem v loňském roce, kdy z důvodu značných problémů v mezinárodních dodavatelských řetězcích a nástupu pandemické vlny průmyslová produkce relativně výrazně klesala. Objem (reálných) maloobchodních tržeb klesá, když k tomu přispívá především pokles reálných mezd z důvodu vysoké inflace a obavy domácností z budoucího zhoršení své finanční situace. Negativní vývoj v maloobchodu bude pokračovat i v následujících měsících, kdy na domácnosti budou dopadat rostoucí ceny energií. To může zmírnit fiskální podpora. Zahraniční obchod stále negativně ovlivňují vysoké ceny ropy a zemního plynu a také postupné zhoršení zahraniční poptávky, ke kterému dochází. To by se v nejbližší době změnit nemělo, ačkoliv ceny ropy a zemního plynu již částečně korigovaly. K výraznějšímu zlepšení dojde až s globálním ekonomickým oživením.

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti by se měla pozvolně zvyšovat, když tímto směrem bude působit ochlazení domácí i zahraniční poptávky. Na druhou stranu nečekáme výraznější nárůst nezaměstnanosti, a to ze dvou důvodů. Prvním je případná fiskální podpora v okamžiku, kdy by došlo k výraznějšímu zhoršení globální ekonomiky. Druhým důvodem pak je náš předpoklad, že vývoj ve světové ekonomice by se měl zlepšit již příští rok a zhoršení makro vývoje by mělo být krátkodobé.

Hrubý domácí produkt

Pro druhou polovinu letošního roku čekáme mírnou recesi (dva po sobě jdoucí mezičtvrtletní poklesy HDP), za kterou budou stát vysoké ceny energií (nižší spotřeba domácností a průmyslová produkce) a ochlazení zahraniční poptávky. Utlumený vývoj by měl zůstat i v prvním (a případně druhém) čtvrtletí příštího roku, poté by ale mohlo dojít k pozvolnému oživení ve světové ekonomice. To se nejprve projeví oživením investic a zahraničního obchodu a postupně se k nim se zpožděním přidá i spotřeba domácností. Rizika jsou výrazná, a to oběma směry, když hlavní nejistotou jsou externí faktory (válka na Ukrajině, ceny energií a globální poptávka). Navíc se nedají vyloučit ani revize historických dat.

Reálné mzdy

Již od konce loňského roku dochází k poklesu reálných mezd, který ovlivňuje velmi vysoká inflace. Ve druhém čtvrtletí působila ve směru výraznějšího poklesu reálných mezd také srovnávací základna, když v loňském roce se vyplatily odměny zdravotníkům. Negativní vývoj bude pokračovat až do zhruba poloviny příštího roku, kdy se reálné mzdy vrátí k růstu. K tomu přispěje na jedné straně mírné zrychlení nominální mzdového růstu, na straně druhé pak relativně rychle zpomalující inflace. Zrychlení růstu nominálních mezd v příštím roce bude ovlivněno jednak ekonomickým oživením, výraznějším faktorem ale budou vyšší požadavky zaměstnanců během mzdových vyjednáváních.