O současné investiční horečce

Americká ekonomika se i přes nebývale vysoké úrokové sazby znatelně přehřívá. V pátek oznámená čísla o tvorbě pracovních míst to znovu potvrdila. Ekonomika vytvořila 275 tisíc míst, čekalo se jen 198 tisíc. Na ekonomice se podepisuje „super volební“ deficit rozpočtu na úrovni až 7 procent k HDP. To je znatelný příliv peněz, které značně stimulují největší hospodářství na světě. Komentáře z Fedu o prvním snížení sazeb v červnu zatím trh rovněž dále posilují. Index S&P 500 tak stoupal 16 z posledních 18 týdnů. Dosažené tržní zisky byly do značné míry soustředěny mezi takzvanou „velkolepou sedmičkou“ technologických gigantů v čele s raketově rostoucí společností Nvidia. Americké akcie letos dosáhly rekordních maxim především kvůli šílenství kolem umělé inteligence (AI).

Vodítkem pro další vývoj mohou být přicházející data o inflaci, která by mohla iracionální nadšení postupně ochladit. Případné zrychlení inflace by znovu donutilo Fed uvažovat o ještě pozdějším uvolnění své měnové politiky. Při pohledu do historie navíc vidíme, že první pokles sazeb může rovněž odstartovat výraznější pohyb cen. V lednu 1995, kdy Fed ukončil cyklus zvyšování úrokových sazeb, který vedl ke zvýšení úrokové sazby na šest procent, zahájil index S&P 500 býčí růst, který v následujících více než pěti letech přinesl zhodnocení skoro o 30 procent. Poté již výsledky rozhodně tak dobré nebyly. Fed snížil sazby počínaje rokem 2000, kdy splaskla bublina Dot-com, snížil je v letech 2007 a 2008 během velké finanční krize a snížil je v roce 2019 a na začátku roku 2020, kdy udeřila pandemie koronaviru. V každém z těchto případů následně trh nebezpečně klesal.

Investoři by tedy možná přece jen měli snížit své agresivní sázky na akciový trh či krypto, příležitosti nyní vidím spíše na komoditním trhu, kde růst cen aktiv neproběhl v takové míře. Ostatně ceny energií, které prošly cenovou korekcí, jako je ropa nebo plyn, vypadají na aktuálních hodnotách poměrně slibně.