Pro firmy je připravena miliarda na inovace
Aktuality
27. 4. 2024 05:43
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo II. výzvu aktivity Inovace Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK). Cílem výzvy...
Čínská ekonomika vykazuje jedny z největších problémů od začátku přechodu na tržní kapitalismus v 80. letech minulého století. Tvrdě na zemi dopadá pokles nemovitostního trhu, podobně tomu bylo v Japonsku, poté co splasknula tamní nemovitostní bublina. Spotřebitelské ceny v Číně v lednu klesaly nejprudším tempem za více než 14 let, což je jasný příznak prohlubující se hospodářské krize. Údaje ukázaly, že index spotřebitelských cen (CPI) se prudce propadl a ve srovnání s předchozím rokem klesl o 0,8 %. Jednalo se o čtvrtý měsíc poklesu v řadě a zároveň o nejprudší pokles od září 2009, kdy se světová ekonomika stále potýkala s následky bankovní krize z roku 2008. V únoru pak znovu klesaly ceny ve výrobě. I z pohledu měkkých ekonomický indikátorů je situace vesměs deflační, PMI (price manufacturing index) ve výrobě se již delší dobu pohybuje pod nebo těsně okolo 50 bodů, které znamenají rozmezí mezi kontrakci či expanzi odvětví.
Mnozí namítnou, že nedávno zahájené měnové či fiskální stimulace v Číně se musí pozitivně projevit a ekonomiku patřičně odbrzdit. To nemusí být zcela pravda. Ostatně v Japonsku se tamní vlády po splasknutí nemovitostní bubliny mnohokrát snažily trvaleji asijského tygra nakopnout. Uvolněná měnová politika nepomohla, rozsáhlé fiskální balíčky rovněž ne. Z deflace ekonomiku probraly až následky pandemie covid-19, která znamenala narušené dodavatelské řetězce, rozhazování vládních peněz ve vyspělých zemí nebo ultra uvolněná pro inflační měnová politika. V tomto směru čínská ekonomika nic takového v dohledné době očekávat nemůže.
