Inflaci táhnou především energie, poptávkové vlivy slábnou

V září se cenová hladina v české ekonomice zvýšila o 0,8 % meziměsíčně. Meziroční inflace pak po dočasném srpnovém zpomalení znovu zesílila a dosáhla 18 %. Růst cen táhlo především výrazné zvýšení cen energií. Data jsou nad tržním očekáváním, které odpovídalo zhruba srpnové hodnotě. Naše prognóza byla ale výše na 18,7 %. Rozdíl mezi naší prognózou a skutečností je dán vývojem cen potravin, kde jsme čekali daleko výraznější zvýšení, což implikovala i řada dalších indikátorů.

Krátkodobá prognóza

Pro následující měsíce zůstane nejistota vyšší, když inflaci mohou výrazně ovlivnit ceny energií a potravin. V případě energií čekáme, že by v říjnu mohlo dojít ještě k jejich zvýšení, od listopadu by pak mohlo opačným směrem působit zastropování cen elektřiny a plynu. Domácí proinflační tlaky slábnou a to by mělo pokračovat i v příštích měsících, když situace na trhu práce se zhoršuje a nálada mezi domácnostmi je rekordně nízká. Celkově dle naší prognózy čekáme vrchol inflace kolem 19 % pro říjen, dnešní hodnota je rizikem směrem dolů.

Střednědobá prognóza

Z letošního vrcholu by se měla inflace postupně vracet k inflačnímu cíli, což potrvá něco přes rok. Vzhledem k očekávanému útlumu české ekonomiky (čekáme mírnou recesi) by již poptávkové proinflační faktory neměly dál růst a naopak by se v cenách některého zboží a služeb mělo projevit výrazné ochlazení spotřebitelské poptávky, a to navíc v situaci, kdy řada obchodů má relativně plné sklady. Dolů by mohly jít i některé komodity, a to z důvodu ochlazení globální ekonomiky (proti tomu jde nedávné rozhodnutí OPEC+). A v neposlední řadě by (pravděpodobně až v roce 2024) mohlo dojít k poklesu cen energií, což naznačují aktuální futures (byť je otázka, kdy a jak se to projeví v cenících).

Rizika

Rizika zůstávají vysoká a oboustranná. V proinflačním směru to může být ještě výraznější růst cen energií a potravin. Výrazným rizikem je také vývoj mezd, jehož případný vysoký růst by mohl roztočit mzdově-inflační spirálu. Naopak výraznější globální ochlazení by vedlo k rychlejšímu zpomalení inflace již na začátku příštího roku.

Vliv na ČNB a trhy

Dopad aktuálních čísel na trhy je nejistý. Na jedné straně inflace docela výrazně překonala tržní očekávání, což může u části trhu zvýšit pravděpodobnost růstu sazeb na příštím zasedání ČNB. Na druhou stranu je ale současná inflace relativně hluboko pod tím, co ČNB očekávala (20,4 %). Celkově po dnešních datech i nadále čekáme pro zbytek letošního roku stabilitu sazeb, ačkoliv jejich listopadové zvýšení se nedá vyloučit. Ve vývoji koruny by se dnešní hodnota nemusela výrazněji projevit, ačkoliv velmi mírné posílení by mohlo nastat právě z důvodu vyšší inflace oproti trhu.

Vývoj v zahraničí

Inflace v USA pozvolna zpomaluje, oproti dřívějším odhadům je to ale pomalejší. I proto FED půjde pravděpodobně se sazbami nahoru výrazněji, než se ještě před několika měsíci čekalo. To souvisí s tím, že inflace ve Státech je daleko více (například oproti eurozóně) tažena silným trhem práce a vysokou poptávkou domácností. Aktuální očekávání jsou nastavena na 4,5% vrchol hlavní sazby FEDu. Naopak v řadě evropských zemí je inflace stále na vzestupu, což je dáno především vývojem cen energií, nicméně stoupají i některé další proinflační faktory. Také ECB tak bude pravděpodobně dále rychle zvyšovat sazby, když pro konec letošního roku se očekává depozitní sazba ECB na 2 % a příští rok jí čeká trh na 3 %. U vývoje evropské ekonomiky jsou ale nejistoty oproti USA daleko vyšší.