Investice do AI se vrátí do pěti let, věří šéfové firem

Mezi výhodami zavádění AI zmiňovali respondenti na prvním místě zvýšenou ziskovost. Neopomíjeli ale ani rizika. Padesát sedm procent dotázaných považuje etické otázky za hlavní problém při nasazování AI. Osmdesát dva procent se obává, že AI může usnadnit použití nových strategií kybernetických útoků.

Generativní AI zahrnuje celou řadu nástrojů. Nejpopulárnější z nich je ChatGPT, který na základě jednoduchých příkazů vytváří texty (od receptů až po kupní smlouvy), ale i počítačové programy. Další nástroje jako Midjourney a Stable Diffusion produkují obrázky či videa.

Zájem o generativní AI je mimořádný i v Česku. „Velké i malé tuzemské firmy se do využívání těchto nástrojů pustily po hlavě. Protože je možné ke zmíněným službám přistupovat i z nepracovních účtů, často se tak děje nekontrolovaně. Také proto podniky do těchto technologií a s nimi spojených poradenských služeb investují. Chtějí tím sjednotit přístup k nástrojům AI a získat nad nimi větší kontrolu. Jedině tak mohou dát využívání AI potřebné mantinely, ať už z bezpečnostních, finančních či etických důvodů,“ uvedla expertka na AI z české kanceláře KPMG Eva Kubálková.

„Placené pokročilejší verze ChatGPT a ostatních podobných nástrojů slibují mimo jiné větší ochranu před potenciálním únikem citlivých dat. Placené verze lze pořídit za řádově stovky tisíc korun, záleží ale na typu, rozsahu používání a dalších okolnostech,“ dodala s tím, že generativní AI mění i svět mimo korporátní sféru, neboť stále více proniká i do úřadů a škol, hlavně v podobě chatbotů a virtuálních asistentů.

Průzkum se zabýval i dalšími tématy jako například ESG. Více než dvě třetiny (69 %) ředitelů už plně začlenily ESG do svého podnikání. V péči o ESG vidí i byznysové přínosy. Téměř čtvrtina (24 %) šéfů věří, že v příštích třech letech bude mít ESG největší vliv na jejich vztahy se zákazníky.

Důvěra v růst globální ekonomiky zůstává silná, a dokonce překonala úroveň z doby před pandemií covidu. Téměř tři ze čtyř generálních ředitelů (73 %) míní, že globální ekonomika v příštích třech letech poroste. Na začátku roku 2019 to bylo jen 62 %.

Na tříleté minimum se naopak propadla důvěra topmanažerů v budoucí růst jejich vlastních firem. Růstové vyhlídky svých podniků vidělo na konci loňska optimisticky jen 77 % ředitelů, zatímco na začátku roku 2020 to bylo 85 %.

Za největší riziko pro růst svých firem v příštích třech letech nyní topmanažeři považují geopolitickou nejistotu a s ní spojené problémy. V předchozím průzkumu bylo toto riziko až na sedmém místě z deseti. Nejobávanějším rizikem byly tehdy disruptivní technologie jako AI, resp. nezvládnutí přizpůsobení jejich rozmachu. Toto riziko je aktuálně na třetím místě.

Geopolitická rizika neohrožují jen firmy, které přímo podnikají i v konfliktních oblastech, ale všechny podniky tak či onak zasažené narušenými dodavatelskými řetězci a rozkolísanými cenami.

„V geopoliticky roztříštěném světě se generální ředitelé často stávají de facto politickými hráči,“ shrnuje průzkum, podle kterého by se politické otázky měly diskutovat na jednáních topmanagementu. Šéfům průzkum doporučuje vytvořit strategii ohledně geopolitických rizik, která zahrne zátěžové testy a plánování různých scénářů vývoje.

Jednašedesát procent ředitelů uvedlo, že by zaujali veřejný postoj k politicky nebo společensky sporným otázkám i v případě obav zbytku vedení firmy.

Průzkum potvrdil přetrvávání přesvědčení topmanažerů, že se většina zaměstnanců postupně vrátí k práci v kancelářích. Šedesát čtyři procent respondentů předpovídá úplný návrat do kanceláří za tři roky. Osmdesát sedm procent dotázaných zvažuje, že navrátilce odmění, ať už lepšími úkoly, nebo i zvýšením platu či povýšením.