MMR: Aby bylo v cestovním ruchu jasno

Panelisté obsáhli celé spektrum: ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo školství, ministerstvo financí – GFŘ a obě asociace cestovních kanceláří.  Kdo chtěl slyšet a chápat, odcházel po čtyřhodinovém workshopu se zjištěním, co kdo smí, kam se může obrátit s podnětem, co čekat a kudy půjde cesta dál. Workshop zaštítil a uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, moderoval jeho náměstek Jan Fluxa. Přihlášených účastníků bylo víc než osmdesát, z toho necelá padesátka se sešla v sále, ostatní se mohli připojit on-line.

Aktéři na trhu cestovního ruchu buď pochopili, co je to zájezd (valnou většinou), nebo to přinejmenším není jablkem sváru. Teorie je jasná, skřípe to až v praxi. Pracovníci MMR, resp. živnostenských úřadů na základě podnětů často musejí vysvětlovat, že dvě oprávnění na dvě různé služby samy o sobě nezakládají právo udělat z nich balíček. Nebo že cestovní agentura, prodávající obvykle vždy jen jednu službu, si nesmí udělat sem tam vlastní zájezd. Naproti tomu, když cestovní agentura či kdokoliv jiný nabízí sestavit itinerář zájezdu, aniž k tomu zajistí potřebné služby, tak to zájezd není. Samostatnou kapitolou jsou pak zájezdy nabízené Čechy žijícími v zahraničí a nabídka na webech a sociálních sítích vůbec. Tam už nejde ani tak o nelegálnost, ale i o nepostižitelnost, ze strany kontroly i případně poškozených klientů.

Pokud jde o samo určení, co se smí, hlavní jablko sváru vyrostlo na košatém výkladu dikce: „zákon se nevztahuje na zájezdy … jejichž nabízení, prodej nebo zprostředkování není činností vykonávanou podnikatelským způsobem“.  Takže když dva nabízejí totéž, nemusí ještě splňovat totéž, a to zcela legálně. Některé cestovní kanceláře to celkem pochopitelně štve – ale spravedlivé řešení by se našlo spíše v omezení těch regulí než v omezování lidí.  Řečeno po lopatě: když ten samý zájezd, co prodává cestovní kancelář, zorganizuji pro partu přátel, je to naprosto v pořádku. Ovšem nesmím na tom vydělat (respektive to ani mít v úmyslu). Pak si můžeme takhle spolu jezdit třeba každý týden a třeba po celém světě. Anebo na tom vydělat mohu, ale nesmím to dělat soustavně (ne opakovaně a ne ve velkém rozsahu). Jsou to maličko gumové pojmy, ale pracovat se s nimi dá. Tedy – při určení legálnosti. Dokazování je opět kapitola sama pro sebe.

Ať se to cestovním kancelářím specializovaným na školní akce líbí, nebo ne, vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, dává školám právo organizovat zotavovací pobyty žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání, výjezdy do zahraničí a další akce související s výchovně vzdělávací činností školy.  Takže pokud akci organizuje škola a dá se to označit za související se vzdělávacím programem (což lze při troše dobré vůle vždy), má k tomu nejen plné právo, ale také ze zákona plnou odpovědnost – a povinnost mít tam nejméně jednoho pedagoga. Zda si škola organizaci takové akce zařídí sama nebo si na to najme, je plně v její kompetenci – a také odpovědnosti, kterou z ní ani CK nesejme. Obviňovat školy, že si školní akci zajistí samy, je tedy nonsens. Smysl má přesvědčit školu, že je pro ni spolupráce s cestovní kanceláří výhodná.

Jinou kapitolou ovšem je, pokud se dotyčná akce jako školní jenom tváří – a ve skutečnosti jde o akci učitele apod. pracovníka. Pokud nějaký výjezd/pobyt organizuje učitel vlastním jménem a na vlastní účet, a to i se sebelepším úmyslem, platí na to předpisy zákona č.159/1999 Sb. v platném znění. Tedy: nepodnikatelským způsobem ano, jinak ne.

Kontrolu oprávněnosti podnikat provádějí výlučně živnostenské úřady. V jakémkoliv oboru živnostenského podnikání a u oprávněných subjektů včetně všech předepsaných náležitostí. Hodně široké pole, co do kapacity i potřebných znalostí. Ke cti zástupců ŽÚ podotýkám, že jsem některé potkala na obou workshopech, které byly na toto téma uspořádány, a že tedy mají zájem vykonávat řádně své poslání. Pokud vím, ACK ČR se již v první polovině desátých let snažila na setkáních živnostenských úřadů upozorňovat na nešvary v cestovním ruchu. Ať už se kontroloři snažili nebo ne, nešvary spíš bujely. V roce 2017 proto vznikla na MMR pracovní skupina tvořená ze zástupců MMR a ACK ČR, o rok později se přidal Český spolek horských průvodců a v roce 2023 byla skupina rozšířena o gesčně příslušného zástupce oboru živností MPO a přidala se i AČCKA. Pracovní skupina je bezesporu užitečná. Podněty však může leda posoudit a předávat živnostenským úřadům, případně s nimi případ konzultovat. Cestovní kanceláře, které se cítí poškozeny údajně neoprávněnou činností nějakého subjektu, se tak mají kam obracet s podněty prostřednictvím jedné z asociací CK, aniž by si tím nadělaly nepřátele, protože asociace konkrétního stěžovatele neprozradí. Méně příjemné je, že výsledky šetření zase nesmějí prozradit úřady, protože mají předepsanou mlčenlivost. Takže se dá usuzovat z náznaků, pokud vůbec. Nadto se řízení může značně protahovat. Jedna věc je vědět, že je asi něco špatně – a druhá věc je dokázat to. Ne všechny podané podněty skončí úspěchem. Za úspěch MMR pokládá, že kontrolovaný subjekt požádá o koncesi, nebo upraví své webové stránky, respektive činnost – nebo je uznán vinným a je mu uložena pokuta. U malých ryb O.K., velcí hříšníci však uhradí nevelkou pokutu a vyplatí se jim hřešit dál. Případně pod pozměněnou subjektivitou. Čerstvou nabídku jednoho takového expedičního klubu zpoza Prahy, nabízejícího „expedice“ plně splňující znaky zájezdu bezostyšně už desítky let navzdory všem podnětům, jsem našla na webech během psaní tohoto článku. A ještě se chlubí, že jsou levnější než cestovky.

Prezident  AČCKA Roman Škrabánek informoval na základě výsledků rychlé ankety, jak se s problémem neoprávněného podnikání potýkají cestovní kanceláře v ECTAA. Kromě dvou členských asociací se z 16 respondentů s problémem neoprávněného podnikání potýkají ve větší či menší míře ve všech zemích.  Řeší to převážně podáváním podnětů pro kontrolní orgány tak, jako u nás. V Dánsku k tomu přidávají tiskovou zprávu pro veřejnost. Tak přesně to asi u nás zavádět nebudeme, protože bychom černým ovcím vyrobili zdarma další reklamu. Zajímavá je praxe ve Španělsku, kde dávají podnět finančnímu úřadu. To bylo natolik inspirující, že již na workshopu byl přítomen Vítězslav Kapoun, ředitel odboru daní z příjmů GFŘ.

Kontrola z oblasti daní má několik nesporných výhod – i jisté nevýhody. Kontroloři mají větší pravomoci a přes čísla vidí hodně dobře do toho, co kontrolovaný subjekt dělá doopravdy, lépe řečeno, odkud a jaké čerpá příjmy, případně, na co je použije. Přitom se finančníci nemusejí omezit jen na jeho deklarace, že on nic, on je neziskovka. Znají totiž pojem zastřené podnikání.

Velkou nevýhodou je, že zákonem nařízená mlčenlivost je tady ještě přísnější než u kontrolorů z živnostenských úřadů. Navíc, financím jde o zdanění příjmů, nikoliv o plnění požadavků zákona č.159/1999 Sb. Nicméně zapojení GFŘ do pracovní skupiny MMR k neoprávněnému podnikání, které bylo právě nově dohodnuto, může činnost skupiny výrazně obohatit. Především pokud jde o větší ryby. Jistý odrazující účinek může mít i samotná kontrola, byť nevedla k zániku neoprávněné činnosti firmy, ale jen k pokutě.

Hlavní způsob boje proti nekalé činnosti však může spočívat jen v trhu samém, a sice v edukaci spotřebitelů. Je to běh na značně dlouhou trať, zvláště v Českých zemích, kde v myslích mnoha lidí patří obcházení zákonů spíš na piedestal než na pranýř. Ale i u nás spotřebitelé slyší na to, že nekalý podnikatel své klienty oklamal, že služby nebyly takové, jaké mají být, pokud vůbec byly poskytnuty, že Češka na Jamajce zmizela i s jejich penězi atd.

Jen je potřeba, aby tyto zprávy zaznívaly ve veřejném prostoru dostatečně hlasitě a často. Aby nebyly překrývány senzacechtivými titulky v časech, kdy cestovní kanceláře dělají, co mohou, aby překonaly následky živelních pohrom – a média je líčí v nejčernějších barvách, místo aby naopak ocenila jejich úsilí a zklidňovala veřejnost.

Závěr workshopu de facto patřil výkonnému řediteli ACK ČR Michalu Veberovi, který po shrnutí dosavadních kroků ACK i MMR poděkoval MMR za jeho činnost  a nastínil vizi pro letošní rok:

• v rámci grantu vyjdou do února edukační brožurky, z nichž jedna je věnována ne x oprávněnému podnikání,
• přibrat do pracovní skupiny k neoprávněnému podnikání nejen GFŘ, ale i Policii ČR, aby věděla, o čem je řeč, když dostane podání,
• řešit problematiku školních akcí edukací – jak zajišťovat školní akce a čím si školy zjednoduší život a uvolní ruce pro nezastupitelnou činnost (dohodlo se, že MŠMT zveřejní proklikem brožurku – s tím, že budou připojeny znaky, jak se pozná dobrá CK),
• zpracování metodiky pro školy a jejich zřizovatele,
• zintenzivnění osvěty, resp. práce s médii.