Lukrativní incoming roste s leteckou dopravou

Na společné tiskové konferenci CzechTourism, Letiště Václava Havla Praha a hotelového řetězce Czech Inn Hotels byla letošní letní sezóna hodnocena vesměs kladně. Během třetího čtvrtletí letošního roku se v České republice ubytovalo na 7,7 miliónu turistů, z toho 41 % ze zahraničí. Strávili zde téměř 21 miliónů nocí, z toho 37 % přenocování bylo ze strany zahraničních hostů. Počet turistů v ubytovacích zařízeních nicméně oproti předchozímu roku poklesl o 1 %. Češi si přece jenom více vynahrazovali zahraniční dovolené po covidovém půstu, takže se jich u nás rekreovalo o 5 % méně, ale těch zahraničních přijelo o 4 % více. Jak upozornil ředitel Czech Tourism František Reisműller, třetí čtvrtletí bývá u nás slabší, protože pro incoming nepatříme k hlavním dovolenkovým destinacím. Při pohledu od počátku roku registrujeme totiž tříprocentní nárůst počtu ubytovaných hostů na bezmála 18 miliónů, přičemž zahraničních hostů přibylo o krásných 9 % na bezmála 8 miliónů.

Nejvíce turistů – 1,8 mil., což je více než 10 %, přijelo z Německa, následovali hosté z Polska a Slovenska (v obou případech těsně pod 700 tisíc s tím, že Poláků přijelo trošku víc, ale Slováci zde strávili o něco více nocí). Evropským skokanem s 15% nárůstem jsou turisté z Velké Británie, z Itálie (+14 %) a Španělska (skoro 13 %, ale z menšího základu).

Ze vzdálených zemí dosáhli absolutně nejvyšší navýšení turisté z Číny – více než dvojnásobek, ovšem malého počtu a s absolutně i relativně nižším počtem přenocování. Potěšitelný je nárůst příjezdů z USA na 418 tisíc, tj. o 15 % (což je o více osob, než ono navýšení z Číny). Významně rostoucím zdrojovým trhem je i Izrael, odkud přijelo na 140 tisíc turistů, o 37 % více než vloni. A pokud jde o růst, sluší se zmínit i Korejskou republiku, odkud přijelo 189 tisíc turistů, tj. o 9 % více než za stejné období 2023. Pokles nastal naopak u turistů z Nizozemska ze 117 na 106 tisíc (-10 %).

Letiště Praha odbavilo od dubna do konce října 10,9 miliónů cestujících. Je to o 14,5 % více než v předchozím roce, ale pořád ještě o více než milión méně než v předcovidovém roce 2019. Což je krásný výsledek, který při uvážení výpadků spojených s válkou na Ukrajině předčil původní očekávání.   Jiří Vyskoč, výkonný ředitel Rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha, předpokládá, že v příštím roce předcovidové úrovně již dosáhne. Důvody pro to má: rozšiřuje se počet dopravců i leteckých spojení. V zimě 24/25 přibude 22 nových pravidelných linek Easy Jet, v létě 2025 například přímé lety do Toronta a Abu Dhabí.

Podle studie společnosti KPMG, citované Jiřím Vyskočem, připadá na jeden milion cestujících odbavených na pražském letišti cca 325 tisíc nových turistů, jejichž celkové výdaje přinesou tuzemské ekonomice spotřebu téměř 8,5 miliard korun. Za letošní letní letový řád by to tedy bylo odhadem 92 miliard. Konfrontovat tento údaj se satelitním účtem cestovního ruchu zatím nemůžeme, protože data se zpracovávají v jiné periodicitě. Příjmy z cestovního ruchu dle platební bilance ČNB, která ovšem zahrnuje jen přímé výdaje turistů ze zahraničí, činily za celé první pololetí 94 miliard Kč. V každém případě lze předpokládat, že mezi turisty využívajícími leteckou dopravu je značně vyšší podíl těch lukrativních, než u ostatních druhů dopravy, a to i když vezmeme v úvahu lowcostové linky. Proto je rozvoj letecké dopravy důležitým faktorem pro růst průmyslu cestovního ruchu i pro hospodářství jako takové, zvláště v období, kdy klasický průmysl nezažívá zlaté časy. „Uspokojení budoucí poptávky po leteckých spojeních zároveň musí jít ruku v ruce s plánovaným rozvojem letiště, jako je mj. navýšení terminálových kapacit a zefektivnění leteckého provozu vybudováním paralelní ranveje“, říká Jiří Vyskoč.

Dle předaných informací byly prázdninové měsíce pro české hotely velmi specifické. Zatímco v červenci jejich tržby rostly meziročně o 10,2 %, v srpnu propadly o 4,1 %. V září se obnovil nárůst tržeb, avšak jeho výše 2,1 % nedorovnala ani inflaci. V září se ovšem projevil také vliv povodní – tržby klesly mimo Prahu, Praha naopak vykázala růst 5 %. Dlužno podotknout, že pro Prahu jako velké město znamenají měsíce září + říjen plnou sezónu.

„Data ukazují, jak jsou tuzemské ubytovací služby v porovnání s Evropou cenově dostupné. Evropa byla v průměru cenově o 42 % nad Českem. Navíc koruna oslabila“, říká Jaroslav Svoboda, majitel největší české hotelové skupiny Czech Inn Hotels. Cílem rozvoje českého incomingu ovšem není zahltit Česko masou laciných turistů či spanilých jízd mokulačné mládeže. Kvalita by měla mít převahu nad kvantitou. V tom je udržitelnost i vyřešení overtourismu. Jenže v kvalitě máme co dohánět. Do Prahy se ještě oproti roku 2019 nevrátili někteří kvalitní letečtí dopravci, a ještě víc nám ve srovnání se sousedními zeměmi chybí kvalitní železnice a dálnice. Cestovní ruch Polska, Rakouska či Maďarska roste mnohem víc než náš. Jsme vnímáni jako bezpečná a levná země. Jenže po covidu už se pouze za památkami jezdí méně, táhne zábava, zážitky, akce. A na tento trh vstupujeme později a pomaleji než jiní. CzechTourism to ve své strategii sice má, ale pomohla by větší provázanost mezi rezorty, například s kulturou. Ale to už musí být snaha i na straně mimo cestovní ruch.