Češi tuzemské potraviny nepreferují

Složení potravin je na prvním místě pro 13 procent respondentů. Podle výrobce se rozhodují dvě procenta a podle jiných kritérií tři procenta Čechů.

„V minulém šetření v roce 2019 nám podíl těch, kteří upřednostňují při výběru cenu, klesl podruhé pod 30 procent. Tentokráte ale opět vystoupil na 34 procent, což představuje návrat do roku 2013. Důvodem je pravděpodobně ekonomická nejistota spojená s koronavirem a nově i vysokou inflací. Pokud tato nejistota nepoleví, trend vzrůstajícího důrazu na cenu nejspíš ještě posílí,“ uvedla Martina Štegová, partnerka KPMG odpovědná za retail. Dodala, že cena je pochopitelně nejdůležitější pro lidi s nižšími příjmy.

Za ekonomické konjunktury v roce 2017 označilo cenu za rozhodující faktor 28 procent dotázaných. To je nejnižší podíl za celé sledované období od roku 2013 do současnosti.

Hlavně kvůli jejich zdražování zaplatí průměrně za potraviny přibližně každý jedenáctý (9 procent) více než 4 000 Kč měsíčně. Mezi 3 000 a 4 000 Kč se tyto výdaje pohybují u 20 procent respondentů. Do 2 000 Kč se vejdou útraty 32,5 procent Čechů.

„Výdaje za potraviny rostou skokově. V roce 2013 převyšovaly 3 000 Kč za měsíc jen u 6 procent lidí. V roce 2019 stoupl podíl této skupiny na 16 procent a letos na 29 procent. Zároveň s tím samozřejmě klesá podíl těch, kteří se vejdou do 2 000 Kč,“ upozornila Štegová. „Potraviny jsou zboží základní spotřeby, které nelze ničím nahradit. Pokud tedy domácnostem ukrojí stále větší část z příjmů, logicky jim pak nezbývá tolik na jiné útraty, zejména v sektoru služeb,“ dodala.

Sběr dat k průzkumu Nákupní zvyklosti 2021 se uskutečnil v listopadu. Na otázky odpovídalo tisíc respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek populace, a to jak z hlediska věku, tak i místa bydliště, vzdělání a výše příjmů. Poslední předchozí data k tématu zveřejnila KPMG Česká republika v květnu 2019.