Proč skončil ambiciózní projekt, který měl pomoci sanaci?
Měla vydělávat sama na sebe a současně pomoci s likvidací heřmanické haldy. Homogenizační linka Ostravské těžební měla z haldoviny získávat...
Představitelé Zadarské župy – chorvatského území od Pagu a četných ostrovů na severu po Vransko jezero na jihu (severně od Šibeniku) až po Velebit ve vnitrozemí – představili 1. října v hotelu Falkensteiner Maria Prag kulinářské i cestovatelské lahůdky s důrazem na celoroční turistiku. Představení nových pětihvězdičkových hotelů jakož i glampingu spolehlivě prokázalo orientaci koncepce chorvatského cestovního ruchu na kvalitu, včetně MICE.
Přírodní krásy
Průzračné moře se ve spojení s Chorvatskem vybaví každému, to zde očekávají všichni. Ale že by to bylo také moře písku, to není zrovna v Chorvatsku až tak obvyklé. A přece na jedné z písečných pláží v Zadarsku, v Ninu, dokonce pořádají Festival písku, kdy se soutěží ve tvorbě pískových soch. Připomíná vám to jihočeský Písek? Ano, ale v Ninu je to trochu jinak. Jednak ty sochy může dělat opravdu každý, kdo chce – písku je na pláži o mnoho víc než v Písku. A na rozdíl od Písku jsou v Ninu sochy zhotoveny i vyhodnoceny v jediném dni, a po té se uchovají již jen v dokumentaci a ve vzpomínce. Přes noc si je vezme moře a vítr zase zpět. Krásné připomenutí pomíjivosti života.
Zadarsko se může chlubit několika proslulými národními parky – ve vnitrozemí i na ostrovech, k tomu lze navštívit i pár nedalekých, jako jsou Plitvická jezera či naopak ostrůvky Kornati. Národní park Paklenica a pohoří Velebit jako krasové oblasti jsou zase rájem pro horolezce a jeskyňáře a tamní řeky pro canyoning. Nicméně hornaté jsou i ostrovy, a tak třeba na ostrově Dugi Otok v národním parku Telaščica ohromí útesy vystupující prakticky kolmo z více než osmdesátimetrové hloubky moře až do výšky 161 metrů nad jeho hladinou.
Kuriozity
Historické a kulturní pamětihodnosti sahají od románských přes benátské až po dnes, zájemci najdou stručné a přehledné informace na webových stránkách. Z těch historických je méně známé, že na hradě nad městem Benkovac přitahuje pozornost tříhlavňový kanon, o jehož vznik se zasloužil Leonardo da Vinci.
Novodobé kuriozity se těší pozornosti přímo na nábřeží v Zadaru. Jsou to originální Mořské varhany, unikátní systém trubic a píšťal, zabudovaný do stupňovitě upravené pobřežní zdi, který přeměňuje pohyb mořských vln na libozvučné tóny. A prakticky vedle – Pozdrav Slunci, neméně originální umělecké dílo a současně užití fotovoltaiky v praxi cestovního ruchu. Pozdrav Slunci má tvar velkého kruhu o průměru 22 metrů, který je zapuštěn do kamenné dlažby nově upraveného nábřeží. Skládá se z 300 vícevrstvých skleněných desek, pod nimiž jsou umístěny fotovoltaické solární moduly. Po západu slunce se rozsvítí všechny zabudované světelné prvky a podle nastaveného programu se spustí okouzlující světelná hra s barevnými efekty. Výkon solárních panelů přitom odpovídá menší elektrárně, takže stačí sytit i část veřejného osvětlení.
Foto: Edita Volková
Foto: CNTB
Foto: CNTB
Foto: CNTB / Simičev
Enogastronomie
Zadarská delegace nabídla speciality z místních surovin, které připravili kuchaři Saša Began a Vedran Božićev – od mořského vlka, sardinek a krevet až po dalmatinskou šunku, pažský sýr a jehněčí. K pokrmům se podávala vína vinařství Degarra, Jokić, Velebna a Kraljevski vinogradi pod odborným vedením someliéra Gorana Sremce.
Třešničkou na dortu, doslova, byla ochutnávka tradičního Maraschina. Třešně odrůdy maraska jsou jedinečné díky složení půdy, proto na ně má Zadarsko copyright. Maraschino se nacházelo na dvoře císaře Napoleona, na palubě Titaniku – a v dostupnější podobě i u nás v bonboniérách, když se ještě čokoláda dala pořídit bez doplňkové půjčky. Zadarští barmani Danijel Krizman a Ante Butič Maraschino skvělý likér podávali bez čokolády, zato na ledu, v koktejlech a dalších nápojích míchaných s prosekem, citronem a dalšími ingrediencemi.
Prezentaci Zadarska brilantně zahájil dlouholetý ředitel zastoupení Chorvatského turistického sdružení v Praze Miodrag Mlačič češtinou, kdy případné odchylky působily mile až roztomile. Představitel Zadarské župy pochopitelně česky neumí. Jeho první slova – pozdrav – však byl bezvadně česky. Účastníci prezentace ho za to odměnili zaslouženým potleskem ve stoje (sedět nebylo kde). Hotely prezentovala i sympatická zástupkyně hotelového řetězce Falkensteiner. Vše včetně pozdravu v plynulé angličtině. Projev to byl dokonalý, jak odpovídá prestižnímu kosmopolitnímu řetězci, ale …
Přátelé, pokud budete prezentovat Česko někde, kde ta angličtina není zrovna doma (jakkoli jí publikum rozumí), dejte si tu práci alespoň pozdravit po jejich. Vysloužíte si víc než jen aplaus, vzbudíte sympatie, ne-li náklonnost. A o to jde víc než o ta fakta, která se konec konců dají najít na internetu.