Co také ukázal Holiday World 2026

Gastronomii jako zážitek i motiv k cestě dala na svou vlajkovou loď agentura Czech Tourism již v loňském roce sázkou na zařazení Česka do gastronomických průvodců Michelinem počínaje, ale zdaleka ne konče. Letos se již pochlubili výsledky, pokud jde o ohvězdičkování restaurací i rezervace zájemců. O posezení a v případě mimopražských i o tipy na ubytování. Což dá rozum, nikdo nepojede i pár stovek kilometrů proto, aby se najedl a jel hned nazpátek. Kdyby motivem cesty byla kulturní akce nebo památka, ubytoval by se také. Akorát by se na nocleh neptal v restauraci, ale v cestovce, destinačce či jiném styčném bodu. Faktem zůstává, že česká kuchyně má dnes mnohem lepší zvuk než před léty, kdy znělo skoro jen pivo. À také, že hosté motivovaní zážitkem z jídla nebývají z nízkopříjmových vrstev. A o takové stojíme. Takže jen houšť a větší kapky tím spíš, že nemálo oceněných restaurací je v nepřekrvených regionech. Gastronomii, jejím problémům a otázkám dalšího rozvoje byla věnována velká panelová diskuse. Spolu s gastronomií bude CzechTourism promovat i vinařský turismus. Pro ten se do budoucna možná trochu smráká – moravští i slovenští vinaři si posteskli, že mladí lidé už tolik nechtějí víno ani jiný alkohol. Postoje a chutě se ovšem mohou časem zase změnit. Propagace je mocná čarodějka a může víno ve jménu zdravého stylu stejně snadno zatracovat, jako pozdvihovat.

Gastronomie dominovala i ve výstavních halách. Nejvíce v hale 8, která kromě hlavní stage neobsahovala, pod mottem Ochutnejte cestování, nic jiného než gastronomické speciality. Vévodilo v ní Slovensko (generální partner veletrhu). Aby nedošlo k mýlce, Slovensko mělo grandiózní stánek i v cestovatelském sektoru. V tom gastronomickém mělo přímo zbojnickou salaš s kapacitním posezením a bohatým sortimentem chutných specialit. V dotyčné hale se ochutnávat daly i české, indické, africké a asijské speciality (vesměs na komerční bázi; ceny veletržní, ale obdobné jsou i v samoobslužné restauraci ve foyer, takže vítané zpestření).

Jak je dobrým zvykem, na ochutnávku nápojů i specialit narazíte i u stánků s turistickou nabídkou, takže v thunovské fontánce tekla becherovka, vedle se pekly karlovarské oplatky, jinde se čepovalo pivo včetně rychlokurzu čepování; vína bylo trochu méně než obvykle, ale např. Vranac Pro Corde z Monte Negra byl božský. Když už nebyl na prodej na místě, bylo by se vyplatilo rozdávat kontakt na prodejce. Gastro ochutnávky v cestovatelské hale naprosto převálcovala skupina polských hotelů, která na špičkové úrovni nešetřila porcemi a dokazovala, že špatná pověst polských potravin u nás je opravdu jen pomluva. Obyvatelé míst v blízkosti polských hranic to vědí už dávno, tak ať to okusí i Pražáci. A samozřejmě, ať si na to zajedou. A protože na otočku je to daleko, hotely věděly, proč krmě nabízejí (spolu s vizitkami, pochopitelně).

Most má všeho dost – i nápadů, jak přitáhnout pozornost. Hrou Zažij Most všemi smysly. Kvůli ní zájemci obešli celý stánek a v rámci hádání, co čichají, hmatají atd., se jim dostalo i celkových informací, co se v Mostě a jeho okolí dá zažít. A že je toho požehnaně. Bez té hry by se sotva tak dalece zajímali.

Písněmi a lidovými kroji na sebe upoutali Češi z Banátu. Ne že by na veletrhu byla o hudební vystoupení nouze, ale tady bylo zřetelné, že to není jen zaplacené představení, ale že si to účinkující sami s gustem užívají. Jinak pokud budete u nich chtít okusit jejich výrobky, nevynechejte nakládaný balkánský sýr – něco tak dobrého u nás jen tak nekoupíte.

Turistické karty se slevami se stávají běžnými. Ale v podobě nepřehlédnutelné turistické KUPÓNOFFKY ji mají jen v Dolním Poohří.

Hurvínek letos slaví sté narozeniny. Překvapivě, na stánku Plzeňského kraje to skoro nebylo vidět (loni se tam s velkým úspěchem jezdilo na jeho koloběžce). Zato u Hradce Králové strávila Pavlína Rezková z loutkového divadla Kozlík veletrh doslova na kolenou, když dětem návštěvníků předváděla loutky. S takovým citem a pochopením dětské duše, že na to nezapomenou ani ty děti, ani jejich maminky.

Mimochodem, kouzlem neplánovaného, malé děti vystavovatelů, jež tam byly doneseny za maminkou, se nakrátko staly tím „exponátem“, který přitáhl pozornost víc než co jiného.

Zda na Holiday World pořádat regionální workshop nebo ne, je zapeklitá otázka. V době konání veletrhu se léto již prodává. Na letošní kontrakty je pozdě, na dodatečné nákupy brzy. Takže workshop může sloužit spíše k utužení personálních kontaktů, případně upřesňování již uzavřených kontraktů. Což se dá uskutečnit i na stánku, kterým současně přitáhnu pozornost klientů a netříštím síly. Letos například Slovensko jako generální partner veletrhu místo obvyklého workshopu upřednostnilo velkolepý stánek s přitažlivou projekcí i dekoracemi a hlavně s pulty pro prakticky všechny regiony a velkorysým prostorem pro jednání. Moudře učinili – na Slovensko se z Česka jezdí převážně bez cestovky, takže je lépe více se prezentovat přímo publiku. Letos ještě k tomu měly mnohé cestovky kvůli situaci na Blízkém Východě plné ruce práce a hlavy plné starostí, koho jak dopravit a také odškodnit, takže na veletrh sice tuzemští zástupci přišli, ale zpravidla jen vyřídit, co opravdu potřebovali, resp. propagovat svůj produkt. Doplatil na to workshop Monte Negra, který se konal až druhý den. Mimochodem, prezentovali tam video, které svým pojetím, nápadem i provedením vysoce vybočovalo z obvyklého standardu. Škoda, že je vidělo tak málo lidí.

Aby nevznikl dojem, že workshopy na Holiday World nepatří. Určitě ano, ale je třeba uvážit, co a pro koho nabízet. Regiony, které se mají na trhu teprve zavést, možná nabídku na exotiku v zimní sezóně. Jinak je Holiday World poslední léta rozhodně tím správným místem spíš pro setkání profesionálů nad trendy a problémy cestovního ruchu. Tudy cesta rozhodně vede.