Malajsie se představila nejen jako turistická destinace

Prezentace měla dvě části: představení státu jako takového, a to se vším všudy, a po té fakta, čísla a koncepce turismu.

Posluchači měli možnost získat vhled hned ve dvou rovinách.

Jednak o exotické zemi, o které se v poslední době až zas tak moc nemluví, protože se tam neděje nic tragického. Přitom by bylo o čem mluvit, tedy o pozitivním. Stát, složený ze 13 států (o třech federálních územích nemluvě) na dvou odlišných geografických celcích – a ono to drží pohromadě. V čele sultán – ale volený na pět let. Pravda, ze sultánů jednotlivých sultanátů, zvykově volený rotací – ale ta volba je přece jen kontrolou proti eventuálním přílišným výstřelkům. Muslimská země, kde ale bez problémů žijí i hinduisté, budhisté a křesťané. Kde každá národnost může mít školu ve svém jazyce – a to se státní dotací. Turistické atraktivity, které jsou už známější, vydají na samostatnou kapitolu. A příběh sultánovy choti českého původu by nejspíš vydal na román, kdyby do něj někoho nechali nahlédnout zblízka. Ale tak daleko zase tamější modernizace nejde. Zaplať Aláh.

To druhé poučení si mohla přítomná čtyřicítka studentů Panevropské univerzity odnést, aniž o tom padla zmínka. Byl to způsob prezentace.

Začněme dámou, jakkoliv přišla na řadu až druhá, což byla její smůla. Paní Shanina Samsuri z Malaysian Tourist Boardu ve Frankfurtu n. M. se náležitě přichystala. Přišla zahalená v tradičním malajském oděvu a předvedla i výrazný tradiční zlatý šperk. Na přehledných tabulkách a dalších slidech demonstrovala vývoj malajského cestovního ruchu, intence a koncepci, hesla i poutače. Dobrý standardní výklad, dobře seřazený, kterému nic nechybělo. Věcně.

Jenže před ní vystupoval pan Amirul Zaki Bin Fadzir, Chargé d’affaires a.i. V odění vhodném pro představitele velvyslanectví, nic výjimečného ani charakteristického. Představení Malajsie od geneze přes historické, politické, ekonomické, přírodopisné a turistické atraktivity po gastronomii, bezpečnost a soužití obyvatel různých etnik i náboženství měl však připravené za použití slidů jako poutavé herecké vystoupení, proložené vtipem a podané tak, že nebylo pochyb o tom, že ho to samotného baví. Tak, že si to už kvůli tomu podání posluchač daleko víc zapamatuje. Jistě, do určité míry je k tomu potřeba dar, který se nedá naučit. Ale kromě toho daru je to také výsledek důkladné přípravy a invence. A hlubokých znalostí. Mimochodem, na všechny otázky odpovídal právě on.

Malajsie je v posledních dvou letech nejnavštěvovanější zemí v jihovýchodní Asii. V převážné většině z Asie. Vloni přijelo celkem 42 miliónů turistů, o 11 % víc než v předchozím roce. Z ČR to bylo 17 tisíc. Celková průměrná délka pobytu je 3 – 4 noci, a právě to by Malajci chtěli zvýšit. To znamená získat větší podíl turistů ze vzdálenějších zemí. Cestovnímu ruchu se věnuje rostoucí pozornost. Jestliže do roku 1992 byl turismus podřazenou součástí jiného ministerstva (zpravidla kultury), tak v roce 2004 už měl samostatné ministerstvo, ke kterému se po roce 2013 opět přiřadila kultura – ale už jako druhá v pořadí.

Letos spouštějí novou kampaň pod heslem Malaysia – Truly Asia s doprovodem ibišku jako národní květiny a batiky jako národního produktu. Mimochodem, stewardky Malajsia Airlines mají právě batikované stejnokroje se vzory zapsanými v UNESCO.

Propagaci vévodí roztomilí medvídci: Wíra (bojovník) a Manja (roztomilá).

Nosným tématem je udržitelná destinace s bohatou kulturou a důraz na zážitkový cestovní ruch. Nemělo by nám to něco připomínat?