Pondělí 20. května 2024

Vyhledat

6. 3. 2024 07:39

Zvládnou veřejné finance výdaje 3 % HDP na obranu?

Domácí ekonomika a její veřejné finance mají za sebou turbulentní roky. Dříve myslitelné deficity v řádech desítek miliard korun nahradily schodky o řád vyšší. V loňském roce, který již z mého pohledu rozhodně nebyl ekonomicky extrémně výjimečný, dosáhnul schodek rozpočtu 288 mld. Kč (asi 3,5 % HDP).

hlavní ekonom Argos Capital
Úspěšně absolvoval dvě ekonomické školy a nabral bohaté zkušenosti v předních společnostech a institucích jak v České republice, tak v zahraničí. Jeho specializací je převážně měnový trh, komodity a energetika – oblasti, ve kterých má rovněž v minulosti publikované odborné články v řadě významných odborných médií.

Zvládnou veřejné finance výdaje 3 % HDP na obranu? Foto: Shutterstock.com

Letos to má být zhruba kolem 250 mld. Kč (dalších 2,2 % HDP). Výdaje resortu obrany dosáhnou rekordních 159,8 mld. Kč a poprvé tak od roku 2007 směřují blízko cíle, ke kterému jsme se v rámci NATO kdysi zavázali. Bohužel aktuální hrozba pádu Ukrajiny v minulých týdnech zesílila, v EU tak začínají padat rozumné návrhy na růst výdajů v poměru k rozpočtu až na úroveň 3 %. Musíme si tedy zároveň položit důležitou otázku, zda na to ekonomicky vlastně máme a případně za jakých podmínek.

Okamžité či střednědobé zvýšení výdajů na obranu znamená jednoznačně vyšší veřejné výdaje na úkor rostoucího deficitu rozpočtu. To může vést k vyššímu vládnímu zadlužení, dalšímu růstu úrokových nákladů (ty meziročně vzrostly na více než 90 mld. Kč), zhoršení ratingu apod. Pokud vláda není schopna financovat zvýšené výdaje z již existujících příjmů, což skutečně není. Musíme si položit otázku, co jsme ochotní udělat pro další zlepšení naší bezpečnosti. Buďme upřímní, dosažená rozpočtová konsolidace strukturálního schodku rozpočtu o 0,1 % na věci nic nemění. Rostoucí příjmy rozpočtu pohltily právě zvýšené výdaje na obranu, školství či zdravotnictví. Musíme tedy buďto někde významně ušetřit anebo do rozpočtu razantně ještě přidat. To první není reálné, to druhé možná. Vyšší veřejné výdaje mají rovněž dopad na inflaci, která u nás konečně přistává. Meziroční růst cen činil v lednu 2,3 % a jednalo se tak o nejpomalejší tempo růstu cen za uplynulé téměř tři roky.

Kabinet P. Fialy by tak měl pokračovat ve svém úsilí o snižování deficitu, které má jednoznačně pozitivní dopad na inflační tlaky v ekonomice. V případě, že se tedy vláda rozhodne pro navýšení výdajů na obranu (což v současné situaci dává jednoznačně smysl) měla by tak učinit při snaze něco víc ušetřit a zároveň navrhnout nové příjmy. A to v rámci dohody napříč politickým spektrem, mimořádné časy si žádají mimořádnou vůli se dohodnout. Případný postupný nárůst výdajů na obranu směrem k 3 %, by neměl být na úkor budoucích generací.

Praha ochutná karneval z Tenerife a Gran Canarie

Za farou vyrábějí aukční paličky i nábytek

Posledních deset minut, čipy a negativita

Prioritou je maximální servis pro zákazníky

Češi v třídění nepolevují, v ČR se loni recyklovalo více obalů

Červnový pokles sazeb ECB potvrzen

Konkurence špičkovým vědeckým pracovištím v zahraničí

Show nejen pro šotouše

Inspirace pro svatbu na zámku Nelahozeves

Kyberzločinci zneužívají nové zranitelnosti o 43 % rychleji

Zvládnou veřejné finance výdaje 3 % HDP na obranu?

Články autora Kryštof Míšek

Výhled pro černé zlato a možný dopad na ceny benzínu

Aktuální vývoj v Německu nabízí mírný optimismus

Trhy v korekci, co bude dál

Může ropa dosáhnout 130 USD za barel?

Investiční horečka v prvním čtvrtletí roku

Konec dob deflace v Japonsku, její možný začátek v Číně?

Mezinárodní obchod a případný Trumpův návrat

O současné investiční horečce

Významné trendy na trhu s nemovitostmi po pandemii covid-19