Nový český genotyp třešní zvýší produkci a šetří náklady

Jdou tím zároveň naproti aktuálnímu požadavku snižování chemických vstupů do zemědělství, který prosazuje Evropská unie. Projekt finančně podpořila Technologická agentura České republiky (TA ČR) v Programu Národní centra kompetence.

„V souladu s Akčním plánem Zelené dohody vydala Evropská komise strategii biodiverzity, která má zvýšit dlouhodobou udržitelnost zemědělské produkce. Jejím základním cílem je radikální snížení chemických vstupů do zemědělství do roku 2030. To bude znamenat zásadní posun v zemědělské a potravinářské produkci Evropské unie, což se neobejde bez výrazných inovací a využívání dostupných biologických metod,“ vysvětlil Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury České republiky (TA ČR). Jedná se o dílčí výsledek projektu Biotechnologického centra pro genotypování rostlin.

Cílem výzkumníků bylo nabídnout pěstitelům takový genotyp, který může sloužit jako univerzální opylovač v třešňových výsadbách. To se také podařilo a byl schválen jako funkční vzorek. „Identifikovaný genotyp má vysokou hodnotu pro pěstitele třešní z důvodu možnosti univerzálního použití a tím i úspory nákladů na opylování u všech pěstovaných odrůd,“ uvedl Lubor Zelený, vedoucí Oddělení genetiky a šlechtění Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích.

Dalším z výsledků projektu je vytvoření možnosti komerční analýzy samosprašnosti a cizosprašnosti nově vyšlechtěných genotypů v jediné reakci u šlechtitelů a pěstitelů třešní, což dosud v České republice nikdo nenabízí.

Výzkumníci také zpracovali analýzu nově vytvořených hybridů třešní a genotypů plánovaných pro možnou budoucí registraci. To je důležité pro zjištění jejich opylovacího potenciálu ať již pro další křížení, nebo pro komerční využití v sadech. Dále experti ověřili kompatibilitu různých odrůd křížením a provedením testů samosprašnosti.

Využívání biologických metod je v Evropské unii i v České republice značně legislativně omezené. Jde například o zákaz geneticky modifikovaných organismů (GMO) nebo přepisování genů v DNA (CRISPR). „To značně zužuje možnosti, které mají zemědělci a šlechtitelé k dispozici. Proto je důležité, že Biotechnologické centrum pro genotypování rostlin rozvíjí povolené metody celogenomového genotypování,“ zdůraznil Petr Konvalinka.