Jak ochránit podnikatele a živnostníky

Hospodářská komora kvituje snahu vlády pomoci podnikatelům, upozorňuje však, že podnikatelé potřebují především informace ucelené a srozumitelné. Nejsou-li detaily v době oznámení opatření známy, měla by vláda sdělit jasný termín, kdy se je podnikatelé dozvědí. Českou podobu kurzarbeitu například představil kabinet premiéra Babiše poprvé v pondělí 23. března, konkrétní nastavení, parametry a mechanika však nebyly jasné více než týden, což u mnoha firem nervozitu a nejistotu spíše prohloubilo.

Za zvláště znepokojující považuje HK ČR snahu vlády omezit a komplikovat legitimní nároky podnikatelů na náhradu škody. Tak totiž vyznívá požadavek, aby se zaměstnavatel, který chce čerpat podporu státu na náhradu mezd, tedy kurzarbeit, již při podání žádosti automaticky vzdal práva domáhat se případné další náhrady škod v souvislosti s poskytováním náhrad mzdy, které mu vládním opatřením proti šíření koronaviru vznikly. Aby byla ze strany podnikatelů tato podmínka bez problémů akceptovatelná, musel by být přehodnocen limit těchto kompenzací. Ten je v současné, vládou schválené verzi příliš nízký, protože státní příspěvky by dnes mohly uspokojit pouze firmy, které vyplácejí výrazně podprůměrné mzdy. Konkrétní parametry opatření, zvaného kurzarbeit, projednávala vláda v úterý 31. března, najdete je proto v konkrétní podobě na webu HK ČR.

Paradoxem je, že i v době, kdy čeští podnikatelé kvůli koronaviru balancují na hraně existence, musí plnit své povinnosti vůči státu. Jednou z takových povinnotí je platba DPH z neproplacených faktur. Hospodářská komora proto vládě navrhuje zavedení takzvaného hotovostního principu odvádění daně z přidané hodnoty, která počítá s platbami DPH jen za skutečně proplacené faktury. „Za nečinnost odběratelů a nepropácení zboží a služeb jsou v podstatě sankcionovány dodavatelské firmy, na které stát přenáší i v době finančních problémů kvůli kornaviru zbytečné finanční břemeno navíc. Vždyť mnozí podnikatelé dnes nevědí, zda zítra nebudou muset svůj byznys pověsit na hřebík a počítají doslova každou korunu. Právě ty by úprava zákona o DPH mohla v některých případech zachránit od kolapsu. K novému nastartování ekonomiky po odeznění epidemie koronaviru potřebujeme co nejvíce fungujících firem,“ zdůrazňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Hospodářská komora na problematičnost placení DPH z neuhrazených faktur upozorňuje dlouhodobě, tento požadavek státu se již v roce 2017 stal v pravidelné anketě podnikatelské veřejnosti pořádané pod záštitou Hospodářské komory Absurditou roku.

Hospodářská komora od začátku jednání s vládou o zavedení kurzarbeitu protestovala proti tomu, aby se poskytnutím kompenzací preventivně vyloučily veškeré případné další požadavky firem na náhradu škod, a to bez ohledu na to, zda se nakonec ukáže, že zákonný nárok na takovou náhradu možná neexistuje. Hospodářská komora také reaguje na rozhodnutí vlády další opatření vydávat již ne na základě vládního nařízení spadajícího pod krizový zákon, ale podle zákona o ochraně veřejného zdraví. „Můžeme si to vykládat tak, že stát se snaží minimalizovat nároky na náhradu škody, což chápeme. Ale pak jen upozorňujeme, že logickým zájmem podnikatelů bude uplatňovat náhrady škod a minimalizovat své ztráty,“ komentuje to prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Objevují se také právní výklady, které tvrdí, že zatímco v případě vládního zákazu vydaného podle zákona o krizovém řízení má stát hradit všechny způsobené škody, v případě rozhodnutí ministerstva zdravotnictví už to tak není. Spekuluje se, že za zmíněným rozhodnutím vlády je snaha státu vyvázat se z odpovědnosti výslovně dané krizovým zákonem, zatímco zákon o ochraně veřejného zdraví otázky náhrady škod nijak neupravuje.

Existují ale dva důvody, proč odpovědnost státu za vzniklé škody zůstává. „Předně jde o to, že je klíčový faktický obsah úkonu, nikoliv jeho pouhé formální znaky – důležité je, že jsme ve faktické krizi, což bylo správně potvrzeno původními normativními kroky, a podstata krizového stavu se nemůže změnit pouhým účelovým přejmenováním jednotlivých opatření vlády,“ je přesvědčen ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič a doplňuje: „Zadruhé jde o to, že i jiný důvod než snaha vyhnout se náhradě škody při přechodu od režimu krizového zákona k režimu zákona o ochraně veřejného zdraví, neupírá firmám právo požadovat náhradu škod. A to navzdory tomu, že se zákon o ochraně veřejného zdraví náhradami škod výslovně nezaobírá. Automaticky se totiž aktivuje obecně platný zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.“

Pokud by stát odmítl věcně odůvodněné požadavky podnikatelů na náhradu škody a podnikatelé by stát žalovali, bude interpretace platných zákonů samozřejmě záležet na soudu, a to včetně toho, zda při případné náhradě škody postupovat první, či druhou zákonnou cestou.