Chválíte své zaměstnance dostatečně?

Pochvala a ocenění je přitom pro zaměstnance mnohdy důležitější, než si šéfové myslí. „Přínos pochvaly ve většině případů nelze nahradit penězi, které fungují a motivují krátkodobě. Pochvala či uznání mají mnohem výraznější a dlouhodobější dopad zejména na motivaci zaměstnanců a jejich angažovanost, což jsou faktory, které jsou obzvlášť v postcovidové době naprosto klíčové pro přežití firem a jejich prosperitu,“ říká Stéphane Nicoletti, CEO společnosti Up Česká republika, která se specializuje na péči o zaměstnance.

To potvrzují také výsledky Barometru zaměstnanců. Podle nich je pochvala v práci důležitá pro 72 % zaměstnanců. Nulovou hodnotu má naopak jen pro mizivý podíl lidí (3 %). Zajímavé je i porovnání významu pochvaly s významem finančního ohodnocení. 51 % zaměstnanců totiž tvrdí, že pochvala je pro ně v práci stejně důležitá či dokonce důležitější než peníze.

O to překvapivější je frekvence, s jakou se této „odměny“ zaměstnancům v práci dostává. Téměř čtvrtina lidí se totiž v práci nedočká pochvaly buď vůbec, nebo méně než jednou za rok. O moc lépe na tom není dalších 30 % lidí, kteří pochvalu obdrží maximálně párkrát do roka. Na opačném pólu ale najdeme i poměrně početnou skupinu zaměstnanců, kteří mají větší štěstí. Několikrát do měsíce nebo dokonce několikrát týdně je v práci chváleno solidních 20 % lidí.

Také oblast předávání zpětné vazby a oceňování ovlivnila ve firmách situace okolo onemocnění Covid-19. „Význam pochval v covidové či postcovidové době oproti minulosti ještě vzrostl. Sociální vazby jsou totiž ve firmách narušeny už kvůli časté hybridní práci. Vzrostlo napětí a stres, vztahy mezi kolegy v mnoha firmách ochladly. O to důležitější je hledat alternativní cesty, jak posílit vnitrofiremní soudržnost a obnovit sociální vazby. Pochvaly můžou být velmi účinným mazivem,“ popisuje Ela Honická, HR ředitelka společnosti Up ČR.

Barometr zaměstnanců nicméně ukázal, že firmy a šéfové na tuto situaci ve většině případů nedokázali zareagovat. Nejčastěji se frekvence pochval ve firmách vlivem covidu nezměnila. Tam, kde ke změně došlo, se pochvaly spíše začaly ještě více vytrácet, než aby jich přibylo. Téměř polovina lidí si přitom myslí, že by měla být za odvedenou práci chválena častěji.

„Někteří šéfové sice chválit umí, ale zapomínají na pochvaly v krizových obdobích, když je příliš mnoho práce a stresu. Přitom právě v těchto chvílích jsou pochvaly a ocenění práce zaměstnanců nejdůležitější,“ říká Honická.

Příčinou úbytku pochval může být ale i častější vzdálená či hybridní práce, kterou plánují mnohé firmy praktikovat také do budoucna. Výsledky Barometru totiž ukazují, že mezi nejčastější formy pochval patří ústní pochvaly mezi čtyřma očima, potažmo před celým týmem. Tedy taková forma, kterou nebylo v posledních měsících a letech mnohdy snadné provést.

Proto budou i v oblasti oceňování zaměstnanců a předávání zpětné vazby stále důležitější také technologie a digitální nástroje. „Právě virtuální pochvaly kolegů nebo jejich pozvání na společný oběd jsou v rámci naší motivační platformy Můj Up v poslední době mezi zaměstnanci i firmami vůbec nejoblíbenější. Očekáváme, že tento trend do budoucna ještě poroste,“ dodává Nicoletti.