Když má svět dveře dokořán
Pohled z praxe 8. 5. 2024 11:13Práce pro firmu s globální působností, která své dodávky realizuje doslova na všech světadílech, má svá specifika. Jedním z nich,...
Zatímco ČNB již úrokové sazby začala snižovat, hlavní centrální banky v čele s Fedem a ECB zatím vyčkávají na správný moment. Tento cyklus uvolňování měnové politiky bude ale jiný než v minulosti. Za prvé, cesta sazeb dolů bude pozvolnější než směrem nahoru, což je dáno obavou centrálních bank z proinflačních rizik po bezprecedentním inflačním požáru. Za druhé, pokles sazeb se zastaví na vyšších úrovních, než na které jsme byli zvyklí v předpandemických letech.
To jinými slovy znamená, že éra super-levných peněz, typická pro období po pádu banky Lehman Brothers, se v dohledné budoucnosti s vysokou pravděpodobností nevrátí. Důvodem je vyšší dlouhodobá neutrální úroveň úrokových sazeb. Tu mohou ovlivnit obě její složky – jak strukturálně vyšší inflace, tak posun reálné úrokové sazby směrem vzhůru. Při pohledu do zpětného zrcátka nejde o žádnou revoluci, ale spíše o návrat k normálu. Ten je důsledkem zesilujících post-covidových trendů a dlouhodobých/strukturálních posunů v globální ekonomice.
Tyto strukturální faktory zahrnují tři důležitá „déčka“. Za prvé, deglobalizaci, resp. ústup globalizace, který lze na datech pozorovat již více než dekádu. Po covidové zkušenosti s nefunkčními dodavatelskými řetězci a na pozadí americko-čínského soupeřní lze přitom čekat, že tento trend dále zesílí. Daleko větší roli bude totiž hrát bezpečnost dodávek. Ať již půjde o formu reshoringu, nearshoringu nebo friendshoringu, výsledkem budou o něco vyšší cenové tlaky.
Za druhé, dekarbonizace, která bude vyžadovat masivní investice do zelené infrastruktury, pokud mají být naplněny uhlíkově neutrálních ambice. Zvláště silný může být dopad na reálnou úrokovou sazbu, bude-li dekarbonizační úsilí financováno primárně deficitním hospodařením vlád. Veřejné rozpočty mohou být navíc již tak pod tlakem zvýšených nákladů na obranu kvůli volatilnější geopolitice.
Za třetí jde o demografický vývoj. U této proměnné je čistý efekt asi nejvíce diskutabilní. Na jedné straně stárnoucí populace více spoří, na druhé se však v pozdějším věku zvyšují útraty za zdravotní péči apod. Pro Česko se zdá zvláště relevantní argument o poklesu práceschopné populace, který soustavně zvyšuje mzdové tlaky na trhu práce – mezi lety 2011-2021 se snížil počet osob v ekonomicky aktivním věku 15-64 let přibližně o půl milionů.
Důvodů pro vyšší neutrální úrokové sazby najdeme více – například možný růst produktivity v souvislosti s rozšířením umělé inteligence. I to může být relevantní argument pro tuzemské centrální bankéře v aktuální debatě ohledně (nové) úrovně neutrální úrokové sazby. Zatímco doposud ČNB počítala s neutrálem 3 % (2% inflace + 1% reálná sazba), v rámci bankovní rady zaznívají hlasy pro její zvýšení. Náš odhad jsme pod vlivem výše zmíněného revidovali na 3,5 % již v loňském roce.
Poslechněte si první epizodu. Poslechněte si druhou epizodu....
Poprvé bude představen první bateriový vlak, který bude...
Návštěvníci letošního veletrhu se tak mohou přijít podívat...
Elektrárna, kterou firma provozuje, je schopná vysokoúčinné kombinované...
Už od devadesátých let firma pracuje na ekologizaci svého...
V současnosti Elektrárny Opatovice pokračují v obnově svých turbín. Po...
Energie se skrývá nejen v elektrárenských kotlích, ale také...
„Revoluce v zásadě nastala před třemi lety, kdy se...
„Kvalita automatických překladačů má dopad nejen na úspěšnost...
První pojistka se jménem Slavia pojišťovny byla prodána...
Zmínil jste se, že tuto novinku ocení podnikatelé,...
Všichni cizinci pocházející ze zemí mimo EU mají...
Hrdě se hlásíte k partnerství Velké pardubické, která se...
„Dům nejde stavět po částech, jedná se o...
V rámci celku má důležitou roli také materiál,...
Společnost jako jediná na trhu nabízí stavebníkům komplexní...