Rozpočet zatím podle plánu, deficity se ale začínají prodražovat
3. 10. 2026
15:55
Vláda hospodařila za první tři čtvrtletí letošního roku se schodkem 194,5 miliardy korun, což představuje meziroční zhoršení o zhruba 41...
To, že inflační vývoj zatím není na udržitelné trajektorii k 2% inflačnímu cíli, potvrdila nová makroekonomická prognóza. K revizi směrem vzhůru o dvě desetiny procentního bodu došlo u celkové inflace jak v roce 2023 (5,6 %), tak 2024 (3,2 %). Tyto revize odrážejí především vyšší trajektorii u cen energií. Lehce nad dvouprocentním cílem by měla inflace zůstat také v roce 2025. To samé platí pro jádrovou inflaci, která dle centrální banky dosáhne 2,2 % v roce 2025.
ECB zároveň – ve světle zhoršujících se předstihových indikátorů a narůstajících rizik – revidovala svůj výhled na hospodářský růst v eurozóně. V tomto roce by mělo HDP eurozóny vzrůst o 0,7 % (vs. 0,9 %), pro rok 2024 pak došlo k ještě výraznější revizi směrem dolů z 1,5 % na 1,0 %. Právě slábnoucí růstová dynamika je z pohledu ECB hlavním argumentem, proč „základní úrokové sazby již dosáhly úrovně, která dostatečně dlouhým působením výrazně přispěje k včasnému návratu inflace k cíli“.
Shrnuto, podtrženo, včerejší zvýšení úrokových sazeb bylo v podání ECB s velkou pravděpodobností tím posledním v rámci cyklu zpřísnění měnové politiky. Předpokládáme, že ekonomika eurozóny bude v nejbližších kvartálech pod stále intenzivnějším tlakem, zatímco desinflační trend by měl znovu akcelerovat. To však neznamená, že se otevře prostor pro nižší sazby. Jak ostatně naznačuje nová makro prognóza ECB, inflace zůstane nad 2% cílem po delší dobu, což si dle našeho názory vyžádá stabilitu sazeb na současných restriktivních úrovních až do druhé poloviny roku 2024.
