ECB doručila stabilní sazby a holubičí ne-otočku

ECB ocenila progres na inflační frontě a z doprovodné komunikace vypustila část o „příliš vysoké inflaci po příliš dlouhou dobu“. A to bez ohledu na fakt, že v nejbližších měsících dojde k dočasnému zesílení cenových tlaků. Nová prognóza podle očekávání revidovala inflaci v příštím roce směrem dolů z 3,2 % na 2,7 %, v roce 2025 zůstala beze změny na 2,1 %. Překvapením je však zvýšení výhledu na jádrovou inflaci, jež má zůstat nad 2 % až do roku 2026. Směrem k hospodářskému růstu pak ECB zůstává možná až nadmíru optimistická, když v příštím roce očekává oživení ekonomiky eurozóny o 0,8 %, v roce 2025 pak kalkuluje s růstem 1,5 %.

Šéfka ECB Christine Lagardeová si na tiskové konferenci dala záležet, aby trhy neinterpretovaly výsledek zasedání jako holubičí obrat. Na jedné straně zdůraznila proinflační riziko z titulu napjatého trhu práce. To ostatně reflektuje i nová prognóza, která vcelku podstatně zvýšila výhled na růst mezd. Pro centrální banku přitom budou důležitá nejen kvartální mzdová čísla, ale také výsledek mzdových vyjednávání, jenž bude známý na jaře. Na druhé straně se pak Christine Lagardeová – na rozdíl od šéfa Fedu – vymezila vůči agresivním tržním sázkám na rychlý a prudký pokles úrokových sazeb. A zdůraznila, že uvnitř Rady guvernérů včera neproběhla žádná diskuze o snižování sazeb.

I přes to však peněžní trh stále zaceňuje první pokles sazeb již v březnu, v celoročním úhrnu pak počítá se snížením o 150 bazických bodů. To se nám zdá vzhledem ke komunikaci ECB a přetrvávajících jestřábích elementech – mimo jiné zrychlení tempa kvantitativního utahování v roce 2024 – jako přehnané. V našem základním scénáři proto i nadále počítáme s prvním poklesem sazeb o 25 bps na červnovém/červencovém zasedání, přičemž depozitní sazba by v příštím roce mohla zamířit dolů celkově o 100 bps.