Rozpočet zatím podle plánu, deficity se ale začínají prodražovat
3. 10. 2026
15:55
Vláda hospodařila za první tři čtvrtletí letošního roku se schodkem 194,5 miliardy korun, což představuje meziroční zhoršení o zhruba 41...
Za celý minulý rok propadly maloobchodní tržby o rekordních 4,1 %, čímž překonaly už tak mizerný rok 2022, kdy došlo k poklesu o 3,8 %. Extrémně utlumené útraty domácností jsou primárně důsledkem vysoké inflace, respektive prudkého poklesu reálných příjmů. Svou roli sehrává také negativní sentiment domácností, který v kombinaci s vysokými úrokovými sazbami na spořících účtech vedl k odkládání spotřeby ve prospěch hromadění úspor. Agregátní míra úspor vzrostla v minulém roce až k 19 %, přičemž dlouhodobý průměr se pohybuje okolo 12 %.
Co znamenají tato čísla pro dnešní zasedání ČNB? Na jedné straně naznačují konec spotřebitelské recese a velmi pozvolný odraz ode dna. Stále ale platí, že je spotřeba významně utlumená – na předpandemickou úroveň ztrácí 6 %, nejvíce v Evropské unii. To z našeho pohledu nahrává dalšímu snižování úrokových sazeb z aktuálních 6,75 %. Jednoduše proto, aby centrální banka nežádoucím způsobem nebrzdila ekonomickou aktivitu v momentě, kdy dochází k jejímu křehkému oživení.
Centrální bankéři se dnes budou – na základě nové makro prognózy – rozhodovat mezi snížením sazeb o čtvrt, nebo půl procentního bodu. Konečné rozhodnutí zůstává, podobně jako na prosincovém zasedání, velmi nejisté. My však pod vlivem nedávných holubičích komentářů vidíme jako pravděpodobnější scénář snížení sazeb o 50 bazických bodů, v souladu s peněžním trhem. Zásadní argumenty ve prospěch razantnějšího kroku jsou ustupující obavy o silný lednový efekt přecenění – sami odhadujeme, že meziroční inflace na startu roku klesla lehce pod 3 %. A vzhledem k pozitivnímu inflačnímu výhledu na zbytek letošního roku si myslíme, že není na co čekat – tak aby centrální banka nezůstala zbytečně za křivkou.
