Fitka 2021: Obrat spadl o čtyřicet procent

Společnost EuropeActive ve spolupráci s Deloitte vydává každý rok Fitness Market Report, ve kterém popisuje a hodnotí stav evropského fitness sektoru. Do této zprávy se letos zapojila i Česká republika. Česká komora fitness v únoru sbírala data od provozovatelů v celé České republice za rok 2021. Do průzkumu se zapojilo 42 provozovatelů s 90 provozovnami.

„Celkové výnosy fitness sektoru za rok 2020 byly 4,2 miliardy korun. V roce 2021 činily celkové výnosy 2,6 miliardy. Rok 2021 se tak pohyboval na 62 % roku předchozího,“ říká Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness.

Průměrný počet návštěv na jednu provozovnu za jeden měsíc v roce 2021 byl 624 osob. V porovnání s rokem 2020 (843 osob) se jednalo o více než čtvrtinový pokles, což je výrazný rozdíl. „Lidé se do fitness center po pandemii covid-19 a souvisejících lockdownech v roce 2021 nevrátili nebo se vraceli jen pozvolna. Z našich aktuálních informací vyplývá, že situace se výrazně zlepšuje až letos, v roce 2022. Provozovatelé však řeší jiný palčivý problém, kterým jsou zvyšující se náklady v souvislosti se současnou energetickou krizí,“ upozorňuje Jana Havrdová.

Z průzkumu z roku 2021 dále vyplývá, že – na rozdíl od zahraničních trendů – převládal v českých fitness centrech obchodní model založený na individuálních vstupech a předplacených permanentkách (61,9 %), dalších 28,6 % umožňovalo lidem kombinaci členství i individuálních vstupů a předplacených permanentek a pouze 9,5 % provozovatelů provozovalo svůj byznys na bázi čistého členství.

Průměrná cena za měsíční členství u fitness center, která provozují služby výlučně na bázi členství, byla 1 700 Kč. U fitness center, která jsou založená na obchodním modelu individuálních vstupů, se cena pohybovala kolem 125 Kč za vstup.

V roce 2021 nejvíce fitness center poskytovalo skupinové lekce (78,6 %) a mnohem více lidé využívali služby osobního trenéra, které v žebříčku vystoupaly na druhou pozici. Čím dál větší oblibě se také těšily kardio zóny, které nabízelo až 61,9 % provozovatelů.

Mezi další populární poskytované služby patřila jóga (54,8 %), posilovací stroje (52,4 %) a zdravotní cvičení (50 %), což odborníci přičítají tomu, že fitness trh tak začíná být postupně připraven na spolupráci s lékaři a zdravotními pojišťovnami.

„Respondenti také měli v našem průzkumu uvést, jaké trendy a technologie mají podle nich vliv na formování fitness sektoru v České republice. Jednoznačně velmi vysoký vliv měly dle provozovatelů chytré technologie, takzvané wearables,“ doplňuje Jana Havrdová s tím, že tento pojem zahrnuje veškerá zařízení, která se dají nosit na těle a umožňují nejrůznější měření při pohybových aktivitách. Patří sem chytré hodinky, monitory srdeční tepové frekvence, GPS zařízení apod. Následovaly fitness aplikace a vybavení pro domácí posilovny a placené on-line fitness programy.

Ve fitness sektoru pracovali v roce 2021 lidé nejčastěji na dohodu o provedení práce/činnosti. Pokud se jednalo o management a recepční, tito pracovníci se většinou stávají trvalou součástí týmu fitness centra a pracují na hlavní pracovní poměr, osobní trenéři na druhou stranu preferují formu OSVČ.

Téměř polovina respondentů se v průzkumu z roku 2021 domnívala, že zprostředkovatelé/poskytovatelé benefitních programů mají střední vliv na podnikání ve fitness sektoru v České republice. „V případě, že fitness centrum umožňuje vstup formou benefitních programů, ptali jsme se, jak velkou část příjmů takové vstupy tvoří. Téměř 30 % respondentů uvádí, že takové vstupy tvoří méně než 15 % jejich příjmů,“ uzavírá Jana Havrdová.