Když má svět dveře dokořán
Pohled z praxe
8. 5. 2024 11:13
Práce pro firmu s globální působností, která své dodávky realizuje doslova na všech světadílech, má svá specifika. Jedním z nich,...
Svou odměnu za práci považuje 47 % lidí za podhodnocenou a 14 % dokonce za výrazně nižší, než jaká by měla podle nich být. Obzvlášť nespokojené jsou se svou odměnou ženy, jako nepřiměřeně nízkou ji vnímají téměř 2/3. Naopak nejspokojenější jsou při pohledu na jednotlivé generace na trhu práce ti nejmladší. Například jen 8 % zaměstnanců z generace Z považuje svou odměnu za práci za výrazně podhodnocenou. I v jejich případě přesto převládá dojem, že by si zasloužili vyšší odměnu.
„Takto neuspokojivé vnímání své mzdy nebo platu úzce souvisí s nedostatečnou reakcí většiny zaměstnavatelů na inflaci a snižování kupní síly zaměstnanců, které trvá prakticky už dva roky. Na vině je často i špatně nastavený celkový mix odměňování,“ popisuje Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která vyvíjí nástroje a platformy pro HR.
Reakce nikde. Nebo příliš málo
Jeho slova potvrzují další výsledky Barometru zaměstnanců, podle kterých na zdražování zatím zaměstnavatel v rámci odměňování nezareagoval u 55 % procent oslovených zaměstnanců. Ani v případech, kdy zaměstnavatel na inflaci zareagoval, ale nevládne příliš velká spokojenost. S výší této podpory je totiž spokojena jen těsná většina zaměstnanců.
„Mnoho zaměstnavatelů se nachází ve zdánlivě bezvýchodné situaci, protože už zkrátka nemohou zaměstnancům přidat tolik peněz. Na druhou stranu ale mnoho z nich nevyužívá zdaleka všechny nástroje odměňování naplno. Jen málo zaměstnavatelů například maximálně efektivně pracuje s příspěvky na stravování. Přitom tak lze zvýšit kupní sílu zaměstnance efektivněji, než kdyby měl stejnou částku získat čistě v rámci mzdy či platu,“ popisuje Nicoletti.
Peníze nejsou vše. Ale hrají prim
Snižující se kupní sila ovlivňuje také to, jaký význam přikládají zaměstnanci finančnímu ohodnocení. Aktuálně je finanční stránka práce velmi důležitá pro 9 z 10 zaměstnanců. 41 % ji dokonce vnímá jako hlavní kritérium. Zároveň ale platí, že pro 89 % zaměstnanců jsou vedle finanční odměny podstatné i jiné faktory. Většina považuje za důležitou i celkovou spokojenost v práci a dobré vztahy, významný je také smysl práce, pocit uznání, pracovní zázemí a péče zaměstnavatele.
„To je dobré mít na paměti i při nastavování celého mixu odměňování. Dnes už totiž existuje mnoho nástrojů a benefitů, které mohou zaměstnancům na jedné straně finančně přilepšit, ale zároveň podpořit i jejich motivaci, angažovanost, loajalitu, zdraví nebo odpočinek. Čím pestřejší a univerzálnější tyto benefity jsou, tím spíše mohou pozitivně ovlivnit celkovou spokojenost zaměstnanců,“ říká Nicoletti a dodává: „Poslední dva roky s rekordní inflací navíc ukázaly, že příspěvky na stravování nebo volný čas jsou pro firmy i užitečným nástrojem, jak najít nové talenty na vysoce konkurenčním trhu práce.“
