Krize má i pozitiva – dbáme na vztahy, zdraví i smysl života

Postcovidová doba spolu s ohromnými geopolitickými změnami a s energetickou krizí změnila život 7 z 10 zaměstnanců. Pro velkou část z nich se jednalo o změny, které zasáhly jejich osobní i pracovní život. 72 % Čechů zároveň přiznává, že krize jim vedle negativ přinesly i něco pozitivního.  Nejvíce zaměstnanců považuje za hlavní pozitivní přínos krizí posledních let možnost udělat zásadní restrukturalizaci svých priorit a hodnot.

„Do popředí se dostávají skutečné silné hodnoty ověřené časem, mezi které patří seberealizace, smysl práce i života, větší důraz na rodinné a pracovní vztahy, stejně jako na zdraví a celkově životní styl. Problémem je, že se situace v posledních letech mění velmi rychle a zaměstnavatelé na tyto zásadní změny nejenom nedovedou rychle reagovat, ale často o nich ani nevědí,“ popisuje Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se specializuje na péči o zaměstnance.

Právě větší důraz na smysl života řadí mezi pozitivní přínosy posledních krizí více než čtvrtina zaměstnanců, v případě důrazu na smysl vykonávané práce je to více než desetina. Za minimálně podobně významný pozitivní efekt krizí považují zaměstnanci větší péči o mezilidské vztahy. Čtvrtina lidí začala více dbát o dobré vztahy v rodině, desetina pak o dobré vztahy se svým širším okolím.

„To považuji za dobrý signál, protože všechny druhy vztahů procházejí v krizích těžkou zkouškou. Už jen častější hybridní práce nabourala vztahy na pracovišti a sociální vazby ve firmách. O to nutnější je se jim teď věnovat i na firemní úrovni, kde je důležité, aby vedení a zejména personální oddělení pravidelně měřilo spokojenost zaměstnanců a pracovní atmosféru,“ říká Ela Honická, HR ředitelka společnosti Up Česká republika.

Právě absence informací, jaká atmosféra v podmínkách hybridní práce ve firmě vlastně panuje, je však jedním ze zásadních problémů, na který firmy v souvislosti s pracovními vztahy narážejí. Obzvlášť s nárůstem vzdálené práce stoupá proto obliba nových digitálních nástrojů, díky kterým lze ke zjištění aktuální nálady ve firmě jednoduše zrealizovat bleskovou online anketu nebo provést přímo měření spokojenosti.

„Kromě těchto nových funkcí patří v rámci naší platformy Můj Up mezi nejoblíbenější moduly také možnost zeptat se zaměstnavatele online prakticky na cokoliv nebo virtuálně pochválit kolegu. Očekáváme, že podobné digitální nástroje, které pomáhají zlepšovat firemní kulturu, budou ve firmách čím dál tím využívanější,“ říká Nicoletti.

Čtvrtina zaměstnanců vnímá jako pozitivní efekt krizí i větší starost a péči o své zdraví. Zároveň ale platí, že zdraví zaměstnanců je v současnosti krizemi také výrazně ohroženo. Téměř 30 % zaměstnanců například přiznává, že muselo začít výrazně šetřit na nákupu lepších potravin nebo služeb. Zhruba pětina zaměstnanců musela výrazně snížit výdaje na své koníčky a další zásadní úspory se týkají i sportu nebo masáží a podobných zdraví prospěšných procedur či aktivit.

Fyzické i psychické zdraví zaměstnanců by proto měly v současné situaci výrazněji podporovat i firmy. „Zaměstnavatelé by si měli uvědomit, že jsou-li zaměstnanci nesví, frustrovaní, nemocní fyzicky nebo duševně, a zhroutí se, pak se začne rozpadat i celá firma. Proto by obzvlášť nyní neměli šetřit na klíčových strategických věcech, jakými jsou právě zdraví a osobní rozvoj zaměstnanců nebo pracovní vztahy,“ dodává Honická.