Jak krvácí při lockdownu česká ekonomika

Řekněme, že bez covidu by ekonomika loni rostla 2%; ve skutečnosti dle prvního odhadu klesla o 5,6 %. V tom případě negativní dopad covidu na loňské české HDP činil  7,6 procentního bodu HDP, tedy celková ztráta zhruba 400 mld. Kč.

Předpokládám, že deflátor by byl v obou scénářích podobný, takže rozdíl v tempech růstu reálného HDP je stejný jako rozdíl v tempech růstu nominálního HDP. Uvedený výsledek je ve výši hezky kulatých čtyř třetin dopadu (300 mld. Kč), který jsem včera uvedl pro státní rozpočet.

Oněch 400 mld. Kč roční ztráty pro rok 2020 představuje částku kolem 24 milionů Kč na 1 bod indexu přísnosti denně. V tuto chvíli index přísnosti činí 69 bodů, hrubý odhad ztráty pro letošní HDP tedy vychází kolem 1,7 mld. Kč na každý jeden den lockdowvnu.

Tento dopad by byl samozřejmě vyšší, nebýt právě pomoci ekonomice ze strany zadlužující se vlády. O kolik vyšší, to je těžko odhadnout. O celou částku cca 1,2 mld. Kč, o kterou denně přichází státní rozpočet, to nejspíš nebude, protože velká část vládní pomoci má podobu transferů, kde za vyplácenou podporu od příjemců žádnou přidanou hodnotu v podobě HDP vláda ani nikdo jiný nedostává.

Transfery by ale měly samozřejmě zvyšovat budoucí HDP. To je vlastně smysl většiny z nich: díky nim se ekonomické vazby během koronakrize nezpřetrhají a po jejím skončení by se ekonomika měla rychleji vrátit k růstu normálním tempem.

Celý popsaný propočet se ovšem zaměřuje jen na aktuální vývoj, nepočítá tedy žádné dlouhodobé nebo mimoekonomické dopady, které se mohou projevit – a také bezesporu projeví – v takových veličinách, jimiž jsou úmrtí, poškozené zdraví, deprese, horší vzdělání a podobně.