Středa 28. února 2024
ikona hodiny27. 9. 2022 08:55

Jak se můžeme dostat z energetické krize?

Samozřejmě analýzou dat. Bez nich jedeme jen v dojmech. Takže začněme makro pohledem a koukněme i na stand-by režim, který by nás měl, alespoň podle některých reportáží a článků, spasit.

David Navrátil David Navrátil autor

hlavní ekonom České spořitelny

Foto: Shutterstock.com Jak se můžeme dostat z energetické krize? Foto: Shutterstock.com

Energetická náročnost české ekonomiky, tedy spotřeba energie na jednotku HDP, je vysoká. Je dvojnásobná ve srovnání s Dánskem. Je dokonce o více než 40 % vyšší než v Německu.

Vysoká energetická náročnost ale automaticky neznamená, že máme problém. V USA je náročnost ekonomiky ještě o cca 10% vyšší než u nás. Rozdíl je v soběstačnosti. Zatímco naše energetická soběstačnost je na 63 %, tak USA jsou dokonce na 104 %. USA vyrobí více energie, než potřebují. My musíme 37 % spotřebované energie dovézt. Jinými slovy, se strukturou naší ekonomiky měla být a musí být naším ekonomickým zájmem energetická soběstačnost anebo energetická bezpečnost a energetická hojnost. S energetickou soběstačností na 63 % musíme 37 % energií dovézt. Dovážíme především minerální paliva: ropu, plyn a uhlí. Za prvních sedm měsíců loňského roku jsme byli čistými dovozci uhlí a zaplatili jsme za něj do zahraničí zhruba 2 miliardy korun. Letos ve stejné době (leden-červenec) jsme už zaplatili takřka 11 miliard, tedy více než pětkrát více. Ropa vykázala vloni dovozy za 52 miliard korun, letos za 95 miliard, přibližně dvakrát více. Plyn? Vloni 28 miliard korun, letos 128 miliard, více než čtyřiapůlkrát více. Čisté dovozy minerálních paliv částečně kompenzoval čistý vývoz elektřiny, který stoupl ze 7 miliard v roce2021 na 38 miliard v roce letošním. Celková bilance se ovšem propadla z -75 miliard korun na -196 miliard korun a bez elektřiny, kterou jsme schopni vyvážet (za ty proklatě vysoké ceny z Lipska), by naše bilance nebyla -196, ale -234 miliard korun.

V roce 2019 jsme byli čistými dovozci minerálních paliv ve výši cca 3 % HDP. Za posledních 26 let jsme nikdy nezaplatili více než 5 % HDP. Červencové tržní ceny energií naznačovaly, že bychom letos mohli zaplatit cca 7-8 %. Podle aktuálních cen už je to 15 % HDP. Teoreticky bychom tak mohli ve srovnání s rokem 2019 zaplatit o 700 miliard korun více. Jde ale o nadhodnocený odhad, protože je založen na předpokladu, že se zaprvé nezmění struktura české ekonomiky, zadruhé nezměníme energetický mix, a zatřetí že nebudeme s energií šetřit. V realitě podmínka ceteris paribus platit nebude.

Struktura průmyslu se (z)mění. Například výroba kovů spotřebovala v roce 2020 28 % energie spotřebovaného ve zpracovatelském průmyslu. Přitom jeho podíl na přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu byl 4 %. Výrobu kovů poklesla meziročně v červenci o 16 %. Některé firmy mohou uvažovat nejen o omezení nebo zastavení výroby, ale vzhledem k tomu, že ceny plynu jsou v USA, Kanadě, Kazachstánu a v dalších zemích na zlomku současných evropských cen, budou především energeticky náročné firmy zvažovat přesun výroby. Mnoho firem může vyšší ceny energií kompenzovat zvýšením přidané hodnoty. Znamená to vymanit se z levné ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou investicemi do robotizace, digitalizace a automatizace výroby. Dále pak vsadit více na předvýrobní a povýrobní fázi v dodavatelském řetězci, kde je vyšší přidaná hodnota. Především vsadit na vědu a výzkum, tedy na inovace a vzdělávání. A snižovat subdodavatelskou pozici české ekonomiky.

Je jasné, že tohle letošní účty za energie nezaplatí. Ale dlouhodobě je to jediná cesta, nejen ke snížení vysoké energetické náročnosti ČR, ale především ke zvyšování prosperity Česka a životní úrovně Čechů.

Co domácnosti? Na lidi se valí doporučení stáhnout termostaty, nosit svetry, vytahovat spotřebiče ze zásuvky a prát na 30. Data přitom hovoří jasně. Nejvíce energie spotřebujeme doma za vytápění a za ohřev vody – jen tyto dvě položky stojí za 85 % spotřebované energie. Pokud za teplo a ohřev vody ušetříme 20 %, snížíme celkovou spotřebu energií domácností o 17 %. Kdybychom snížili spotřebu energií na nulu ve všem ostatním (nevařili, nesvítili a neměli nic zapojené v zásuvce), tak by úspora byla pořád jen 15 %. Pokud chceme ušetřit, tak musíme vědět, na co se soustředit a prioritizovat.

Václav Smil, jeden z největších odborníků na energie, doporučuje zateplit, tepelné čerpadlo a solární panely. V tomto pořadí, protože zateplení je nejvíce efektivní. Ne každý má úspory na takovou investici. Dobrou zprávou je, že stavební spořitelny se vrhly na financování energetické transformace domácností, což zvyšuje dostupnost takových investic: 30 % letošních úvěrů ze stavební spořitelny ČS šlo na zateplení, tepelná čerpadla a fotovoltaiku.

Energetická krize má řešení na několika úrovních: Na prvním místě je to zajištění dodávek energií (LNG a plynovody), na druhém investice do energetické bezpečnosti (jádro a OZE), na třetím úspory a investice do energetické efektivity a konečně na čtvrtém urychlení transformace české ekonomiky (zvýšení přidané hodnoty).

Články autora David Navrátil

Nejnovější články

Aktuality
Eviden ocení nejlepší počiny mladých vědců

„Na Cenu Josepha Fouriera se vždy velmi těšíme....

Své studenty mohou do soutěže přihlásit všechny výzkumné...

„Ačkoliv by někdo mohl říci, že ocenění se...

Trendy
Prognóza pro rok 2024: Stavebnictví čekají změny

Pohled expertů napříč realitním sektorem a jejich výhled...

Výhled pro evropský realitní trh pro rok 2024...

Další výzvou je velký nedostatek nových bytů, snížená...

Stále palčivějším tématem je také ochrana životního prostředí....

Ekonomická nejistota se dotýká ziskovosti společností. Využití nových...

V současnosti je k dispozici celá řada digitálních nástrojů navržených...

Expertní pohled
Cena zlata prošla korekcí. Jedná se o příležitost?

Po dosažení nejvyšší míry inflace ve výši 9,1...

Obchodníci nyní posunuli sázky na první snížení úrokových...

Nejnovější Analýzy ze Spořky

Analýzy ze Spořky
V ČR je proti průměru EU o pětinu levněji

Mezi jednotlivými složkami spotřebitelského koše však panují výrazné...

V roce 2022 přišel inflační šok. V důsledků...

Nejvíce se zvýšily ceny v oblasti stravování a...

Za rok 2023 klienti České spořitelny v Polsku...

Na české domácnosti inflační vlna dopadla tak silně...

Za rok 2024 by inflace v ČR měla...

Analýzy ze Spořky
Narativy, inovace, klam a tření

Experiment ukázal, že v Austrálii, Francii, Německu, Švýcarsku...

Inovace vysvětlují polovinu dlouhodobého ekonomického růstu. Pro srovnání:...

Výzkumníci Anthropic zjistili, že velký jazykový model (LLM)...

Drtivá většina – až 90 % – světového...

Analýzy ze Spořky
České zdravotnictví hledá správný směr

Celkové běžné výdaje na zdravotní péči v ČR...

Systém českého zdravotního pojištění se po celosvětové finanční...

Úhradová vyhláška na rok 2024 více podporuje dostupnost...

Od roku 2015 stoupají v ČR tržby v...